Desítky jazyků a nářečí v ohrožení: Skončí mnohohlasá Evropa?

24.06.2015 - Roman Polach

Více než stovce evropských jazyků a dialektů hrozí zánik. O jejich záchranu se snaží Evropská unie i obyčejní nadšenci. Praktickému fungování politického kolosu, jakým je například Evropský parlament, by však jeden jednací jazyk výrazně pomohl


Reklama

Slyšeli jste někdy o jazycích, jako je lombardština, poleština, pontština nebo pikardština? Že ne? A co třeba kornština či fríština? Jde jen o některé ze 120 řečí, jimiž se v Evropě mluví, ale hrozí jim zánik. Například fríština se přitom považuje za nejbližšího „žijícího příbuzného“ původní angličtiny, tedy jazyka germánských Anglosasů, kteří dobyli jižní část Británie v 5. století. Po dlouhé věky ji však ovlivňovala nizozemština, takže k ní má dnes fríština v některých ohledech blíž než k angličtině.

Ovládá ji už jen okolo 400 tisíc rodilých mluvčích, což ji řadí mezi ohrožené jazyky. Můžete ji zaslechnout v Nizozemsku, Německu a Dánsku, a to ve třech variantách, přičemž jejich nositelé si navzájem v podstatě nerozumějí. I lidé ovládající fríštinu navíc obvykle dávají v písemné i osobní komunikaci přednost jazyku státu, v němž žijí. Podle odborníků má největší šanci na přežití nizozemská varianta, zatímco ta německá a dánská možná zmizí už během jedné či dvou generací.

Kornština v ohrožení

Mezi ohrožené jazyky patří i kornština, kterou se mluví na jihozápadě Velké Británie. Zánik jí hrozil už v roce 1777, kdy zemřel poslední mluvčí hovořící plynně. V některých rodinách přesto částečně přežila. Od druhé poloviny 19. století se pak začaly objevovat výraznější snahy o její záchranu. Výsledkem zmíněného úsilí se stala mimo jiné Příručka kornského jazyka, kterou vydal v roce 1904 učenec Henry Jenner.

Dnes ovládají kornštinu asi tři tisíce lidí a v průzkumu z roku 2011 ji za svůj hlavní jazyk označilo 557 osob, z nichž většina žije v hrabství Cornwall. Ohrožená řeč se vyučuje na několika školách, lze ji zaslechnout na některých rozhlasových stanicích a vycházejí i kornské časopisy. Ne všechny jazyky však mají takové štěstí – odhaduje se, že každých čtrnáct dní jeden ze sedmi tisíc jazyků, jimiž se na Zemi mluví, navždy zmizí z jejího povrchu.

Evropský Babylon

Někdy však bohatě stačí i ty desítky zavedených a rozšířených jazyků, jimiž se na starém kontinentě mluví. V Evropské unii, která má v současnosti 28 členů, existuje celkem 24 úředních řečí. Oficiální dokumenty se přitom překládají do všech z nich, takže je nutné zaměstnávat armády překladatelů. Řečníci v Evropském parlamentu mohou mluvit rodným jazykem a jejich projevy se simultánně tlumočí. V Unii se používají také tři různé abecedy, a na nové pětieurové bankovce se proto slovo „euro“ uvádí ve všech verzích.

Loni však časopis Economist při příležitosti jisté mezinárodní konference v Polsku upozornil, k jakému zmatení může taková jazyková rozmanitost vést: „Když řečníci mluvili polsky nebo rusky, všudypřítomní překladatelé dělali, co bylo v jejich silách, ale často zápasili s technickými termíny, vtipy či kulturními odkazy. I s nejlepším překladem je otrava být několik sekund za původním řečníkem, zatímco se ztratí všechna síla originálního jazyka.“ Například při zasedání Evropského parlamentu proto dávají poslanci přednost angličtině, které rozumí většina delegátů. Zmíněná řeč tam tudíž zaznívá dvakrát častěji než němčina a třikrát častěji než francouzština.

Češi nezazářili

Podle průzkumu Eurobarometru je mateřským jazykem největšího počtu lidí (16 %) v Evropské unii němčina, což je pochopitelné – Německo je nejlidnatější zemí EU. Následují italština a angličtina shodně s 13 %. Kromě toho více než polovina Evropanů zvládá jeden další jazyk, čímž se míní, že v něm dokážou konverzovat. Čtvrtina pak vládne dvěma řečmi, a desetina dokonce třemi a více.

Nejlépe jsou na tom obyvatelé Lucemburska, kde takřka 98 % respondentů mluví alespoň jedním dalším jazykem. Stydět se však nemusejí ani v Litvě, Nizozemsku, na Maltě, ve Slovinsku či Švédsku – tam všude ovládá druhou řeč přes 90 % lidí. Oproti tomu Češi nedopadli nijak slavně – jen 49 % z nás dokáže kromě rodné řeči konverzovat ještě v jiném jazyce. Uvedené číslo navíc oproti předchozímu průzkumu z roku 2005 kleslo o 12 %.

Angličtina z kina

Pomineme-li Velkou Británii a Irsko, je v 19 z 25 hodnocených unijních států nejrozšířenějším cizím jazykem angličtina. Nejčastěji Evropané své lingvistické znalosti využívají při sledování filmů a televize a při poslechu rádia, následuje internet a komunikace s přáteli. Přibližně čtvrtina obyvatel EU pravidelně používá cizí jazyk v práci a polovina si řeči oprašuje na dovolené v zahraničí.

Výsledky je však třeba brát s mírnou rezervou. Zjišťování totiž probíhalo dotazovací metodou, znalost jazyků se nijak netestovala. Dá se tedy očekávat, že Východoevropané vyznávající úsloví „Sebechvála smrdí“ byli v hodnocení vlastních jazykových schopností zdrženlivější, než zdravě sebevědomí obyvatelé západních zemí.

Premianti Evropy

Tradičně nejlepší ve znalosti jazyků jsou v Unii Lucemburčané. Země má totiž hned tři úřední jazyky – francouzštinu, němčinu a lucemburštinu –, které se děti učí ve škole. K povinné výbavě však patří také angličtina, takže 61 % Lucemburčanů umí kromě rodného jazyka ještě tři další. Velmi vysoké procento znalosti alespoň dvou jazyků má také Nizozemí (77 %), jež proslulo tím, že velká část filmů a seriálů i v hlavním vysílacím čase běží v původním znění s titulky.

Velmi specifickou pozici mají pobaltské republiky, tedy Litva, Lotyšsko a Estonsko. V letech 1940–1991 je okupoval Sovětský svaz a obratem zavedl ruštinu jako povinný cizí jazyk. Ve všech třech zemích stále žije početná ruská menšina (Litva: 35 %, Lotyšsko: 5,8 %, Estonsko: 24 %). Zajímavé je, že podle výsledků evidentně neuvedli češtinu či slovenštinu jako druhý jazyk obyvatelé bývalé ČSSR. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Delfíni umí při náhlém vynoření usměrnit tvorbu bublinek dusíku tak, aby se jim nedostávaly do krevního oběhu a nekolovaly po těle. (foto: Unsplash, NOAA, CC0)

Příroda

Portrétová fotografie Emila Holuba s neodmyslitelnou tropickou přilbou. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Model blízkého planetárního systému TRAPPIST-1. (foto: NASA, R. Hurt, T. PyleCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Archeologové v Izraeli objevili 44 byzantských zlatých mincí a další cenné předměty. (foto: Israel Antiquities Authority, Dafna GazitCC BY 4.0)

Věda

Turecká obsluha kulometu s rakousko-uherským instruktorem. (foto: Jiří Ráčil, oldphoto.info -se souhlasem k publikování)

Válka

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907