Dnešní lidská noha mumifikována pradávným egyptským postupem

31.05.2015 - Stanislav Mihulka

Vědci dokázali napodobit postup mumifikace starověkých Egypťanů a kontrolovali jeho průběh moderními zobrazovacími metodami


Reklama

Starodávní Egypťané mumifikovali své milované, aby si ji uchovali natrvalo. Mumie dodnes vzbuzují velké vážně, přesto stále ještě přesně nevíme, jak mumii správně vyrobit. Vědci se proto rozhodli, že se pokusí mumifikovat lidskou nohu a že k tomu využijí pradávné recepty Egypťanů. Svůj ambiciózní plán uskutečnili díky lidskému tělu, které jeho dřívější majitel věnoval pro vědecké účely.

Badatelé umístili vybranou tkáň, tedy nohu, do slaného roztoku pak sledovali postupující procesy pokročilými mikroskopovacími a zobrazovacími technikami. Většinu toho, co dnes o víme o mumifikaci u Egypťanů, přitom pochází od antického řeckého filozofa Hérodota, který žil v pátém století před naším letopočtem.

Experiment byl nakonec téměř ve všech ohledech úspěšný, jen trval nápadně déle, než mumifikace ve starém Egyptě. Vědcům celá procedura zabrala téměř sedm měsíců, zatímco Egypťané to zvládli za dva měsíce. Prý je v tom odlišnost klimatu. Ve švýcarské laboratoři je přece jen méně sucho a horko, než v Egyptě.

Reklama

  • Zdroj textu:

    LiveScience, Anatomical Record

  • Zdroj fotografií: Anatomical Record (2015)

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907