Do jaké velikosti se nafoukne červený obr?

03.10.2015 - Michal Švanda


Reklama

Červený obr představuje výsledek hvězdného vývoje při odklonu stálice z hlavní posloupnosti. V samotném centru hvězdy se během pobytu na hlavní posloupnosti nahromadí pouze neaktivní heliový popel vodíkové termojaderné reakce a hoření se posune do slupky, která se prokousává směrem k povrchu tělesa. Neaktivní jádro nedokáže efektivně vzdorovat gravitační síle, centrum hvězdy se tedy více zahustí a zahřeje, čímž vzroste i tempo hoření ve slupce. Celková rychlost „výroby energie“ tak může stoupnout až 10 000×.   

V důsledku zvýšeného tlaku záření expandují vnější obálky tělesa až do ustavení rovnováhy a jejich rozepnutí způsobí pokles fotosférické teploty: vznikne červený obr – řídká hvězda o mnohonásobku původního rozměru s chladnějším povrchem. Slunce se stane červeným obrem za 5–6 miliard let a rozepne se až za dráhu Země. Hmotnější hvězdy by se mohly v našem solárním systému zvětšit až k trajektorii Saturnu, tedy na úctyhodný poloměr 1,5 miliardy kilometrů.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 1-2/2015

  • Zdroj fotografií: Glen Roberson

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907