Dobrodružství Rosetty bude pokračovat: Příští rok se pokusí sestoupit na kometu

30.06.2015 - Martin Reichman

ESA prodloužila misi sondy Rosetty. Ve hře je i možnost, že se Rosetta pokusí sestoupit na povrch komety


Reklama

Původní plány počítaly s financování projektu do konce roku 2015. Úspěch mise a znovuoživení Philae ale přiměly ESA k prodloužení projektu o 9 měsíců - do září 2016. Po tomto termínu již nebude mít Rosetta dostatek slunečního svitu k výrobě elektrické energie ze svých solárních panelů. Vědci zvažují, že místem jejího „posledního odpočinku“ by mohl být povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Prodloužení mise je dobrou zprávou i pro tým, který má na starosti vědecký modul Philae. Ten se od loňského 12. listopadu nachází na neznámém místě na povrchu komety. Modul po svém přistání fungoval 57 hodin, než se mu vybily baterie. K opětovnému probuzení Philae došlo po dlouhých 7 měsících v polovině června. Kde přesně se ale na kometě Philae nachází, zatím vědci netuší.

Mateřská sonda Rosetta je kvůli rostoucí aktivitě komety vzdálena od jejího jádra přibližně 200 kilometrů, což je na vizuální kontakt příliš velká vzdálenost. Po 13. srpnu se ale kometa začne od Slunce vzdalovat a sonda by tak mohla sestoupit mnohem blíž k povrchu.

Tým ESA se také bude zabývat možností, že by Rosetta svou misi ukončila dosednutím, nebo dopadnutím na povrch komety. S největší pravděpodobností by ale ani v případě měkkého dosednutí na kometu nebyla schopna komunikovat se Zemí. V každém případě by to byla zajímavá tečka za mimořádným dobrodružstvím Rosetty a jejího vědeckého modulu Philae. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    blogs.esa.int

  • Zdroj fotografií: ESA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907