Dopravní letadla budoucnosti: Snížení hluku, emisí a spotřeby

03.09.2013 - Igor Mahal

Stačilo pár měsíců od vyhlášení soutěže na sestrojení ideálního dopravního letadla pro rok 2030 a svou vizi letadla budoucnosti představili klíčoví výrobci letecké techniky Boeing, Northrop Grumman, gigant General Electric a Massachusettský technologický institut (MIT)


Reklama

Nejmodernější dopravní letadla současnosti, jako jsou Airbus A380 a Boeing 777 patří do tzv. čtvrté generace. Ve svém požadavku se ovšem zástupci NASA nespokojí jen s modernizací o jednu třídu. Plán, označovaný jako N+3, představuje vylepšení rovnou o tři generace. Kritéria jsou přitom nekompromisní – letadlo budoucnosti musí mít mnohonásobně nižší spotřebu nebo větší doletovou vzdálenost.

Jedním z klíčových kritérií je snížení hladiny hluku na pouhých 71 dB. Takto tiché letadlo bude slyšet jen v areálu letiště. Dalším důležitým požadavkem je snížení emise oxidu dusného, který představuje pro ozonovou vrstvu Země velké nebezpečí (dokonce nebezpečnější než „slavné“ freony). Vypouštění škodlivého plynu by se mělo snížit na 75 % oproti současnosti. Stejné platí i pro spotřebu paliva – ta by se dokonce měla snížit o 70 %. Pokud se to skutečně podaří, cestující se mohou těšit na mnohem levnější cestování. Bude také značně pohodlnější, nepříjemná mezipřistání se omezí jen pro lety do nejvzdálenějších destinací. 

Zatímco většina ostatních společností se zaměřila na vývoj středně velkého letadla o maximální kapacitě 180 pasažérů (podobně jako současný Boeing 737), konstruktéři GE vidí budoucnost v dvacetimístných letadlech-taxi. Zajímavostí je, že většina představených konceptů se konstrukčně od současných letadel nijak zásadně neodlišuje. Stačí se ale podívat trochu podrobněji a rozdílu najdeme celou řadu.

Letadla třídy N+3 budou mít ve výbavě elektrické a hybridní motory a inteligentní, super pružné kovy. Klíčovými materiály letadel budoucnosti jsou také keramické sloučeniny a uhlíkové nanotrubice. Pasažéři se zase mohou těšit na zařízení poskytující požitky virtuální reality stejně, jako například dnešní palubní televize.

Jednou z největších překážek ekologicky a ekonomicky nenáročné letecké dopravy jsou aerodynamické vlastnosti letadel. Přesto se již více než půlstoletí jejich konstrukce nijak výrazně nemění. Platí to i pro představené koncepty. Jedinou výraznější změnou je zvětšení délky křídel. Obavy o problémy s jejich mobilitou v hangáru ovšem nejsou na místě – po přistání se totiž křídla jednoduše složí a stroj se snadno zaparkuje. Křídla se pak zase roztáhnou těsně před odletem.

Jediné koncepty, které trochu vybočují z řady, jsou prototypy Boeing SUGAR Volt a revoluční „létající křídlo“ Hybrid Wing Body (HWB). Zatímco výše zmíněný Boeing 737 má rozpětí 29 metrů, křídla konceptu od stejné společnosti se rozrostla na neuvěřitelných 61 metrů. Kvůli lepším aerodynamickým vlastnostem jsou křídla nejen dlouhá, ale i maximálně úzká. Aby křídla byla dostatečně pevná, konstruktéři je spojili se spodní částí trupu. Hliník byl navíc zaměněn mnohem lehčími uhlíkovými vlákny.

Konstruktéři z MIT se u svého modelu HWB rozhodli maximálně eliminovat nepříjemné turbulence. Motory letadla jsou umístěny v zadní části trupu, díky čemuž na jeho povrchu dochází k rozředění vzduchu. Díky umístění motorů i tvaru trupu jde podle vědců o nejtišší koncept. Široký trup má navíc i jednu ryze praktickou výhodu – cestující budou mít k dispozici mezi sedadly až pět uliček.

„Porota“ odborníků z NASA si tedy může vybírat hned z několika originálních konceptů. Vylepšit konstrukci a snížit spotřebu ovšem nestačí. Vědci nyní intenzivně pracují i na vývoji nových materiálů. Velké naděje se vkládají do polymerních kompozitních materiálů s keramickou matricí (CMC), které jsou až dvojnásobně lehčí než titan a dokáží odolávat i teplotám převyšujícím 1 200 °C. Jak se tedy zdá, můžeme se těšit na pohodlné, levné a rychlé cestování. Jen si musíme počkat do roku 2030…

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907