Druhá polovina dubna bude patřit Merkuru. K vidění bude i meteorický roj

Druhá polovina dubna bude přát obdivovatelům Slunci nejbližší planety – Merkuru, závěr měsíce pak bude dokonce skýtat vůbec nejlepší podmínky pro jeho pozorování v letošním roce. Merkur se na konci dubna totiž dostane přibližně 11° nad ideální obzor. Ve středu 22. dubna dojde k jeho konjunkci s Marsem. Merkur s jasností -1,1 mag. bude jasnější, neboť Mars bude mít v tu dobu jen +1,4 mag. Blízká poloha obou planet bude pozorovatelná již den předem a i den po konjunkci.

Jupiter a Saturn

Nad jižním obzorem hned po západu Slunce lze v souhvězdí Raka sledovat i největší planetu Jupiter. Planeta je kolem oblasti kulminace, a proto jsou ve večerních hodinách velmi dobré podmínky pro její pozorování. Mimo ranních hodin, kdy zapadá, je viditelná po většinu noci. Jupiter je na obloze výrazný, jeho jasnost se pohybuje od -2,4 do -2,2 mag.

Kolem půlnoci vychází nad jihovýchodem i druhá největší planeta - Saturn. Na noční obloze jej najdete v souhvězdí Štíra, poblíž jasné hvězdy Acrab. Planeta je ale poměrně nízko nad obzorem, neboť její deklinace se pohybuje jen kolem -18°. Není ani příliš výrazná, jasnost má kolem 0,2 mag. Nejlepší podmínky pro její sledování nastanou až ve druhé polovině noci, kdy planeta v ranních hodinách kulminuje.

Setkání Měsíce a padající Lyridy

V neděli 19. 4. krátce po západu Slunce dojde nízko nad západním obzorem k setkání Měsíce a dvou planet – Merkuru a Marsu. Měsíc bude mít tvar velmi úzkého srpku a bude se nacházet vlevo od obou planet. Na stejné výškové úrovni, ale západněji bude Merkur. A na vrcholu téměř rovnostranného trojúhelníku bude Mars. Bohužel úkaz bude velmi nízko nad obzorem, takže reálná šance spatřit tuto konjunkci nebude příliš vysoká. O den později se pořád ještě úzký srpek Měsíce vzdálí od těchto dvou planet a přiblíží se k Venuši. 

V úterý 21. 4. se již lépe pozorovatelný srpek Měsíce dostane mezi načervenalou obří hvězdu Aldebaran v souhvězdí Býka a výraznou planetu Venuši. Aldebaran bude zářit jen asi 0,5° pod měsíčním srpkem. V neděli 26. 4. ihned po západu Slunce lze pozorovat v blízkosti planety Jupiter také Měsíc v první čtvrti. Konjunkce bude viditelná poměrně vysoko nad jižním obzorem. Jupiter se bude nacházet severně od Měsíce ve vzdálenosti necelých 6°.

Na noc ze středy na čtvrtek, 22. a 23. dubna, připadá maximum výraznějšího meteorického roje Lyridy. Ty svoji aktivitu začínají již v polovině dubna (14. 4.) a končí ji ke konci měsíce (27. 4.). Mateřským tělesem tohoto roje je kometa C/1861 G1 (Thatcher) a hodinová frekvence by se měla pohybovat kolem 18 meteorů.

Hvězdy a souhvězdí

Po západu Slunce naleznete nad jižním obzorem souhvězdí Hydry a Raka. S postupující nocí Hydru a Raka vystřídají souhvězdí Lva a Panny. Nad jihozápadem lze v první polovině noci pozorovat souhvězdí Oriona a Blíženců, nad západem pak souhvězdí Býka a Vozky.

Východy a západy Slunce

Do 20. dubna se Slunce nachází ve znamení Berana, 20. dubna v 11 hodin a 41 minut Slunce vstoupí do znamení Býka.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety

Merkur je viditelný na konci dubna večer, nízko nad západem.

Venuše je viditelná večer vysoko nad západem v souhvězdí

Mars je nepozorovatelný.

Jupiter je viditelný po celou noc kromě rána v souhvězdí Raka.

Saturn je viditelný po celou noc kromě večera v souhvězdí Štíra.

Uran je nepozorovatelný.

Neptun je nepozorovatelný.

Úkazy na nebi

19. dubna – seskupení úzkého měsíčního srpku, Merkuru a Marsu na večerní obloze, krátce po západu Slunce, nízko nad západem

20. dubna – setkání Venuše a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na večerní obloze nad západem

21. dubna – seskupení úzkého měsíčního srpku, Venuše a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na večerní obloze nad západem (Aldebaran pozorovatelný jihozápadním směrem od Měsíce, v úhlové vzdálenosti pouze 0,3°)

22. dubna – setkání Merkuru a Marsu na večerní obloze, krátce po západu Slunce, nízko nad západem

23. dubna – maximum meteorického roje Lyrid

26. dubna – setkání Měsíce a Jupiteru na noční obloze 

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno