Během druhé poloviny května nabídne zřejmě nejzajímavější podívanou Saturn, který se v těchto dnech nejvíce přiblíží k Zemi
V druhé polovině května nastanou nejlepší podmínky pro sledování druhé největší planety Sluneční soustavy. V tomto období je Saturn vůči Zemi nejblíže (23. 5.).
Saturn vychází nad jihovýchodem již před půlnocí. Nachází se ale poměrně nízko nad obzorem, severně od jasné hvězdy Acrab ze souhvězdí Štíra. Samotný Saturn se však nachází v souhvězdí Váhy. Planeta kulminuje až po půlnoci v nevelké výšce asi 22°, neboť její deklinace se pohybuje jen kolem -18°. Jasnost dosahuje kolem 0,1m (v maximu se dostane dokonce na 0,0m).
Ve čtvrtek 21. 5. večer bude srpek Měsíce nedaleko od Venuše. Ta se od něj bude nacházet severozápadním směrem. Bude ale poměrně daleko, ve vzdálenosti asi 8,5°.
O dva dny později, v sobotu 23. 5., se Měsíc přiblíží k další planetě, k Jupiteru (k největšímu přiblížení dojde ale až 24. 5. ráno po západu obou těles). Tentokrát se bude Měsíc před první čtvrtí nacházet přímo pod Jupiterem ve vzdálenosti kolem 5,8° v souhvězdí Raka.
Na konci května, konkrétně v sobotu 30. 5. večer, vytvoří Venuše zajímavou linii s Polluxem (β Gem) a Castorem (α Gem) v souhvězdí Blíženců. Venuše se bude nacházet vlevo (jihovýchodně) od hvězdy Pollux, vzdálená asi 4°.
Během května je také v činnosti několik meteorických rojů. Asi nejvýznamnějším z nich bude v tomto měsíci roj η Aqaridy. Jedná se o roj kometárního původu (roj soustavy komety 1P/Halley), jehož aktivita již začala kolem 20. 4. a skončí 26. 5. Hodinová frekvence by se měla pohybovat v maximu kolem 40 meteorů. Roj je rychlý, vstupní rychlost dosahuje 66 km/s.
Po západu Slunce naleznete nad jižním obzorem rozložité souhvězdí Hydry a malá souhvězdí Poháru a Havrana. O něco výše nad horizontem spatříte souhvězdí Lva. S postupující nocí Lva a Hydru vystřídají souhvězdí Panny, Vlasů Bereniky a Pastýře. Nad západem lze v první polovině noci pozorovat souhvězdí Blíženců a Raka.
Datum | Východ | Západ |
15. května | 05 h 15 min | 20 h 39 min |
31. května | 04 h 57 min | 20 h 59 min |
Do 21. května se Slunce nachází ve znamení Býka, 21. května v 10 hodin a 44 minut Slunce vstoupí do znamení Blíženců.
Fáze | Datum | Východ | Západ |
nov | 18. května | 05 h 42 min | 20 h 58 min |
první čtvrt | 25. května | 12 h 17 min | 01 h 49 min |
Merkur je nepozorovatelný.
Venuše je viditelná večer, vysoko nad západem, v souhvězdí Blíženců.
Mars je nepozorovatelný.
Jupiter je viditelný v první polovině noci v souhvězdí Raka.
Saturn je viditelný po celou noc v souhvězdí Vah.
Uran je nepozorovatelný.
Neptun je viditelný ráno nad jihovýchodem v souhvězdí Vodnáře.
21. května – setkání Měsíce a Venuše na večerní obloze nad západem
23. a 24. května – setkání Měsíce a Jupiteru v první polovině noci nad západem
30. května – setkání Venuše a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na večerní obloze nad západem
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
Hvězdárna a planetárium Brno
VálkaJediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan Wilson, CC BY-SA 2.0)
VesmírPodle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts Laboratory, CC0)
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)