Družice, co změnily historii (5): Syncom 3, první geostacionární sonda (1964)

03.08.2014 - Tomáš Přibyl

Díky geostacionárním družicím, které jakoby visí nad povrchem Země, se mohlo rozvíjet satelitní televizní vysílání


Reklama

Na existenci geostacionární oběžné dráhy upozornil a s návrhem na její využití u komunikačních družic poprvé přišel už v roce 1928 slovinský raketový inženýr Herman Potočnik, ovšem více ji ve svém sci-fi díle zpopularizoval až Arthur C. Clarke. Proto se jí někdy říká „Clarkova“.

Je to kruhová dráha ve výšce 35 786 km přímo nad rovníkem – tedy se sklonem nula stupňů. Oběžná doba družice na ní činí 24 hodin, což je doba otočení naší planety kolem vlastní osy. Při pohledu ze Země se tak zdá, že družice „visí“ nad jedním místem zemského povrchu, takže je možné používat při přenosu statické komunikační prostředky. Na jakékoliv jiné dráze je zapotřebí s přijímací/vysílací anténou „hýbat“.


Seriál Družice, co změnily historii:


Nevýhoda stacionární oběžné dráhy spočívá v energetické náročnosti. Jestliže na nízkou dráhu dokáže raketa dopravit dvacetitunový náklad, pak na dráhu stacionární je to zhruba jen pětina této kapacity. Navíc se i sebemenší odchylka od přesné pozice projevuje tím, že není družice z hlediska pozemního pozorovatele statická, ale v pohybu.

První plně stacionární družicí se stal Syncom 3. Do dějin se zapsal přímými televizními přenosy z letních olympijských her v roce 1964 z Japonska do USA.

Perlička: K 10. prosinci 2012 dosáhlo geostacionární oběžné dráhy již 412 družic. Syncom 3 byl v srpnu 1964 první z nich

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 1/2013

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bílý slon je absolutní a finančně velmi nákladnou přítěží, kterou ale nemůžete nepřijmout

Historie
Válka

Dineobellator žil ve světě těsně před dopadem osudového meteoritu.

Věda

Slayton během výcviku na trenažéru v Houstonu - lékaři mu diagnostikovali vzácnou srdeční vadu. Ani je však nenapadlo ho vyřadit z přípravy ke kosmickým letům.

Vesmír

Historie Leptis Magna byla krátká, avšak oslňující. Město vzniklo v 7. století př. n. l. coby obchodní přístav Féničanů a dlouho tvořilo součást Kartága. 

Cestování

V Zoo Praha se narodilo mládě slona indického.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907