Důvtipné vrány z Nové Kaledonie se pečlivě starají o své nástroje

25.05.2015 - Stanislav Mihulka

Vrány znají hodnotu svých nástrojů a dávají si na ně pozor


Reklama

O chytrosti vran novokedonských (Corvus moneduloides) se vyprávějí neuvěřitelné zkazky. Jsou to nesmírně chytří ptáci, původem z tropické Nové Kaledonie, kteří rádi využívají nástroje. A jak se ukazuje, dovedou se o své nástroje dobře postarat, aby o ně nepřišli.

Vrány z Nové Kaledonie proslavilo hlavně chytání hmyzu z obtížně dostupných míst, k němuž využívají nástroje vyrobené z kousků dřeva nebo větviček. Nejprve nástroj uchopí zobákem a s jeho pomocí polapí hmyz. Pak si ale potřebují nástroj odložit, aby mohli svoji kořist sníst.

Britští vědci pozorovali, že si vrány novokaledonské nástroje hlídají a přidržují si je pod nohami, aby o ně nepřišli. Dokonce se ukázalo, že si vrány hlídají své nástroje pečlivěji, když s nimi pracují ve větší výšce nad zemí. Když své nástroje zrovna nepotřebují, tak si je nechávají v otvorech uvnitř stromů anebo třeba zastrčené za kůrou. Podle toho, co vědci viděli, si vrány extrémně dobře pamatují, kde své nástroje nechaly a rády se k nim vrací.

Používání nástrojů jsme už viděli u několika druhů zvířat. Pár z nich jsme dokonce přistihli, jak stejné nástroje používají opakovaně anebo si je dokonce nosí s sebou. Nová studie vran novokaledonských je ale první, která zkoumala zvířata s nástroji, když si zrovna neshánějí jídlo.

  • Zdroj textu:

    University of St Andrews, Proceedings of the Royal Society B

  • Zdroj fotografií: Jolyon Troscianko / University of California, Santa Barbara

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čingischánovo vraždění udělalo z hedvábné stezky paradoxně bezpečnější místo pro obchod.

Zajímavosti

Skupina trilobitů Ampyx priscus, společně zaplavených bahnem

Věda
Zajímavosti

Vlajky, jež astronauti vztyčili na Měsíci, mohly tamním podmínkám odolávat jen po symbolickou dobu. V přepočtu stály pouhých 650 korun

Vesmír

Babylon dnešní doby

V odlehlých údolích se během staletí vyvinuly stovky etnik s naprosto rozdílnou kulturou a jazykem. Jen s východní části ostrova (tedy nezávislým státem Papua-Nová Guinea) je spojeno celkem 841 různých jazyků a společně se západní Indonéskou půlkou se počet používaných nářečí šplhá k tisícovce. To je asi sedmina všech jazyků světa. Většinou z nich však nehovoří více než 1 000 lidí. Na východní polovině ostrova se proto lidé z různých kmenů dorozumívají prostřednictvím Tok Pisin – směsi místních dialektů a zkomolených výrazů z angličtiny. V západní části je společným dorozumívacím prostředkem indonéština.

Příroda

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907