Dvojice bílých trpaslíků na spirále smrti: Čeká je srážka a exploze supernovy

10.02.2015 - Martin Reichman

Astronomové poprvé identifikovali dvojici bílých trpaslíků mířících ke vzájemné kolizi. Výsledkem bude exploze supernovy


Reklama

Uprostřed planetární mlhoviny Henize 2-428, astronomové objevili dvojici překvapivě hmotných hvězd, které podle aktuálních výpočtů čeká velká vesmírná srážka. Oběžné dráhy obě hvězdy nezadržitelně svedou ke vzájemnému splynutí, jehož výsledkem bude zažehnutí řetězové termojaderné exploze a vznik supernovy typu Ia.

Nevyhnutelná kolize

Hvězdy jsou podle astronomů bílí trpaslíci, hmotnější než naše Slunce a vzájemný oběh jim trvá čtyři hodiny. Jsou tedy dostatečně blízko na to, aby se, podle Einsteinovy obecné teorie relativity, k sobě dále po spirále přibližovaly v důsledku vyzařování gravitačních vln. Nakonec by v průběhu následujících 700 milionů let mohly splynout v jednu hvězdu.

TIP: Proč hvězdy po překročení určité hmotnosti vybuchnou jako supernova?

K explozi supernovy typu Ia dochází, když hvězda typu bílý trpaslík získá navíc hmotu – například akrecí plynu z hvězdného souputníka, případně spojením s jiným bílým trpaslíkem. V okamžiku, kdy jeho hmotnost překročí Chandrasekharovu mez, hmota hvězdy již není dále schopna odolávat vlastní gravitaci a začne se hroutit. Rychle se zvýší teplota a zažehne se řetězová termojaderná reakce, která hvězdu rozmetá na kusy.

Supernova Ia

Energie, která se uvolní termonukleárním zážehem (1044 J), způsobí prudkou explozi hvězdy a vznik rázové vlny. Vyvrhovaná hmota bude urychlována na rychlosti v řádu 10 000 km/s. Energie uvolněná při explozi způsobí také extrémní zvýšení jasnosti.

Až doposud byl vznik supernovy typu Ia v důsledku spojení dvojice bílých trpaslíků čistě teoretickým předpokladem, centrální dvojhvězda v mlhovině Henize 2-428 je tak prvním, ale zcela konkrétním případem vzniku supernovy Ia.

Reklama

  • Zdroj textu:

    eso.org

  • Zdroj fotografií: ESO, L. Calçada

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907