Dvouplazi se rozšířili po světě odvážným přeplutím přes oceány

02.04.2015 - Stanislav Mihulka

Malí podzemní plazi, kteří připomínají červy, úspěšně přečkali masové vymírání na konci druhohor a dneska žijí na prakticky všech kontinentech


Reklama

Dvouplazi jsou malí podivuhodní příbuzní ještěrů. Žijí skrytě v zemi a mnozí připomínají spíš červy než plazy. Není jich mnoho druhů, ale přesto dneska žijí na pěti kontinentech planety. Jak se tam mohli dostat?

Vědci vyčetli z genomu dvouplazů, že se rozšířili po světě těsně po děsivém masovém vymírání, spojeném s pádem obrovského meteoritu na konci druhohor. V té době už ale byly jednotlivé kontinenty od sebe většinou oddělené. Ač to zní velmi nepravděpodobně, tak se dvouplazi nějak museli dostat přes tehdejší oceány. Zřejmě se během běsnění přírodních živlů ocitli na utržených kusech pobřeží nebo vegetace a vyrazili na velkolepou cestu do zámoří.

Jak se zdá, dvouplazi patří k těm, který pád meteoritu na konci druhohor docela prospěl. Největší hrůzy masového vymírání přežili v podzemí a pak mohli využít prostor, který se uvolnil vymřením 75 procent všech druhů tehdejších organismů.

  • Zdroj textu:

    University of Bristol, Proceedings of the Royal Society B

  • Zdroj fotografií: Nick Longrich / University of Bristol

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907