Reklama


Ebola a ti druzí: 9 nejnebezpečnějších virů světa

24.10.2014 - Martin Reichman

Vysoce nakažlivá Ebola v Africe usmrtila již téměř 5 tisíc lidí, vyplývá to z nejnovější zprávy Světové zdravotnické organizace. Ebola ale není jediným nebezpečným virem ohrožujícím lidstvo


Reklama

S viry se lidstvo potýká již od nepaměti, některé z nich se nám pomocí vakcín a antivirotik daří držet pod kontrolou, jiné jsme dokonce vymýtili. Jak ale ukazuje současná epidemie Eboly v Africe, cesta k vítězství nad viry bude ještě velmi dlouhá. Ebola ale zdaleka není jediným strašákem ohrožujícím lidsvo. Seznamte se s devíti nejnebezpečnějšími viry světa.

Dengue

Horečka dengue je infekce, kterou způsobuje virus dengue, přenášený komáry. Dengue je také známá jako „horečka lámající kosti“ − může totiž působit lidem bolest připomínající lámání kostí. K symptomům nemoci patří horečka, bolesti hlavy, kožní vyrážka podobná spalničkám a bolesti svalů a kloubů. U některých lidí se horečka dengue může rozvinout do jedné ze dvou život ohrožujících forem.

Ebola

Ebola (též krvácivá horečka ebola) je virové onemocnění ze skupiny krvácivých (hemoragických) horeček, které napadá lidi a některé další primáty. Představuje jednu z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Jeho původcem je filovirus ebola. Dosud největší epidemie této nemoci s největším počtem úmrtí propukla na přelomu let 2013 a 2014 v západní Africe, kde trvá dodnes.

Hantavirus

Hantavirus je rod RNA virů. Jde o viry patřící do čeledi Bunyaviridae, vyvolávající onemocnění různého stupně závažnosti, někdy i smrtelná. Obvykle postihují ledviny nebo dýchací systém. Jejich přenašeči jsou drobní hlodavci – člověk se může nakazit nejčastěji vdechnutím jejich rozprášených výkalů. Přenos hantavirů z člověka na člověka není znám.

HIV

HIV (virus lidské imunitní nedostatečnosti) je obalený RNA virus náležející mezi retroviry, což je skupina virů mající schopnost vytvořit podle své RNA molekulu DNA a tu vložit do genomu hostitelské buňky. Způsobuje nemoc AIDS. Virus HIV se přenáší především krví, některými sexuálními aktivitami (zejména nechráněným pohlavním stykem) a z matky na dítě. Běžný kontakt s nakaženou osobou nepředstavuje žádné riziko. Předpokládá se, že se na člověka přenesl lovem ze šimpanzů a mangabeje bělokrkého. Genetické výzkumy naznačují, že viry HIV jsou již zhruba 100 let staré.

Chřipka

Chřipka je nakažlivá nemoc způsobena RNA virem z čeledě Orthomyxoviridae. Rychle se šíří světem v sezónních epidemiích, se značnými ekonomickými náklady kvůli výdajům na zdravotní péči a ztrátě produktivity. Primární genetické změny ve viru způsobily ve 20. století 3 chřipkové pandemie, kterým podlehly milióny lidí.

Marburg

Marburg je RNA virus patřící do skupiny filovirů. Stejně jako ebola způsobuje krvácivé (hemorhagické) horečky. Dalšími příznaky je průjem, zvracení a silné krvácení z tělesných otvorů. Nakažené oběti obvykle umírají do týdne. Virus Marburg se šíří tělesnými tekutinami, včetně krve, výkalů, slin a zvratků. Na marburg podobně jako na ebolu neexistuje účinný lék ani preventivní očkování.

Pravé neštovice

Pravé neštovice, nebo také černé neštovice, jsou prudce nakažlivým onemocněním, způsobené virem z čeledi Poxviridae. Jedná se o jedno z nejnebezpečnějších onemocnění: jen během 20. století neštovice zahubily 300–500 miliónů lidí a ještě v roce 1967 onemocnělo 15 miliónů lidí a 2 milióny jich zemřely. Díky předchozímu soustředěnému programu očkování byly pravé neštovice v roce 1980 prohlášeny Světovou zdravotnickou organizací za zcela vymýcené. Po ukončení vakcinačního programu ale nová generace není vůči chorobě imunní a virus sám pravděpodobně stále existuje v některých laboratořích.

Rotavirová enteritida

Rotavirová enteritida je akutní infekční průjmové onemocnění virové etiologie, bývá nejčastější příčinou kojeneckých průjmů. Přenáší se fekálně-orální cestou. Infekční dávka potřebná k vyvolání příznaků je velmi nízká, proto se toto onemocnění často vyskytuje v epidemiích. Rotavirová (gastro)enteritida často způsobuje dehydrataci vyžadující léčbu a hospitalizaci nemocného. Ve vyspělých zemích má toto onemocnění většinou dobrou prognózu, v rozvojových zemích je ale častou příčinou smrti kojenců.

Vzteklina

Vzteklina je akutní virové onemocnění centrálního nervového systému všech teplokrevných živočichů včetně lidí. Virus vztekliny se přenáší slinami, tedy v praxi nejčastěji pokousáním. Nemoc se projevuje změnami chování, zvýšenou dráždivostí, agresivitou, parézami a paralýzami. Jakmile nemoc propukne, končí téměř vždy smrtelně. Tomu se dá zabránit včasným očkováním lidí, u kterých došlo, nebo mohlo dojít k nákaze. Léčba v pozdějších stádiích nemoci je pouze symptomatická.

  • Zdroj textu:

    LiveScience

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907