Egyptská Modrá díra: Nenasytný potápěčský hřbitov

09.08.2013 - Marek Telička

Několik kilometrů severně od známého egyptského letoviska Dahab se těsně u pobřeží Rudého moře nachází zřejmě nejproslulejší potápěčské místo na světě. Takzvaná Modrá díra je podmořská korálová průrva bohatá na podmořský život


Reklama

Zatímco rybkám opravdu přeje, k odvážlivcům s kyslíkovými přístroji je nemilosrdná. Podle egyptských úřadů při pokusech o prozkoumání unikátního útvaru, jehož dno je kolem 120–130 metrů hluboko, zahynulo asi 40 lidí. To alespoň říkají oficiální záznamy, o nichž se však říká, že zachycují ani ne polovinu skutečných případů. Často se uvádí, že zde přišlo o život více než sto lidí a kvůli tomu si Modrá díra vysloužila přezdívku „Potápěčský hřbitov“.

K většině smrtelných nehod dochází, když se sportovní nadšenci pokoušejí najít tunel spojující průrvu s volným mořem. Asi 25 metrů dlouhý průchod se nachází v hloubce kolem 50 metrů, což je jedna část problému. Sportovní potápěči, kteří mají v tlakové lahvi pouze neupravený vzduch, by se  totiž neměli vydávat do hloubek přesahujících cca 35–40 metrů. Při ponoření pod tuto hranici s běžným vybavením hrozí opojení dusíkem. Kvůli vysokému tlaku dýchací směsi se zvyšuje narkotický účinek tohoto plynu, člověk ztrácí koncentraci, otupí a reaguje zpomaleně. Někdy dokonce usne nebo upadne do bezvědomí.

Tunel nazývaný prostě „Oblouk“ má kromě toho i další léčky. Jednak je kvůli nezvyklému úhlu mezi průrvou, průchodem a otevřeným mořem velmi nesnadné objevit vstup. Potápěči jej proto často minou a aniž by věděli, jak hluboko už jsou, klesají stále níž. Dusík se přitom ve větších hloubkách projevuje stále intenzivněji. Navíc se průchod zdá být mnohem kratší než ve skutečnosti je a často jím teče poměrně silný protiproud, což opět zkresluje odhad obtížnosti jeho překonání a vlastních sil.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Současná podoba RMC v afghánských misích.

Válka

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).

Příroda

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Čingischán byl vůči nepřátelům nemilosrdný. Ti, kteří se vzdali, však mohli očekávat shovívavost.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907