Science-fiction nebo realita? Elektronika, kterou lze vpíchnout do těla injekcí

13.06.2015 - Stanislav Mihulka

Neviditelné nanosítě se dají natáhnout do injekční stříkačky a pak vpíchnout do mozku nebo i jinam v těle


Reklama

Zní to jako science-fiction, ale přitom jde o nedávný výsledek výzkumu v nanotechnologiích. Na Harvardu vyrobili elektronické zařízení, které je možné vložit do injekční stříkačky a pak vpíchnout do těla – třeba do mozku nebo i na jiná místa.

Jde o elektronickou nanosíť, kterou je možné připojit k dalším zařízením. Nanosíť po vpíchnutí může monitorovat aktivitu nervové soustavy, nebo třeba i stimulovat růst poškozených tkání, včetně buněk nervové soustavy, neuronů.

Podle autorů je elektronika do injekční stříkačky nesmírně ohebná a přizpůsobivá. Jednotlivé prvky nanosítě jsou menší nežli buňky v lidském těle a celá nanosíť se prý chová neurofilně - cíleně vyhledává kontakt s nervovými buňkami. Nanosítě se vyrábějí podobně jako mikročipy, jenom jsou narozdíl od nich ve své výsledné podobě pro lidské oko prakticky neviditelné.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Harvard University, Nature Nanotechnology

  • Zdroj fotografií: Lieber Laboratory / Harvard University

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zařízení označovaná jako exosuits představují měkkou variantu podstatně robustnějších robotů.

Zajímavosti

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Věda

Nová vizualizace jedné z nejextrémnějších hvězd.

Vesmír

Loď Altalena přivážející zbraně pro Irgun se stala cílem palby vládních jednotek židovského státu. (kolorováno).

Válka
Historie

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907