Erotika k očištění duše: Sexualita stará tisíc let

V samém srdci Indie na místě zvaném Khadžuráho bylo mezi roky 950–1050 postaveno celkem 85 podivuhodných kamenných chrámů. Zanechala je zde mocná dynastie Čandélovců, která v době největšího rozmachu ovládala téměř celý indický stát Madhjapradéš. Zhruba mezi 14. a polovinou 19. století byly chrámy zcela zapomenuty a především své odlehlosti mohou zřejmě děkovat za to, že se jich do dnešních dnů zachovaly plné dvě desítky. Jinak by pravděpodobně byly, obdobně jako jiné hinduistické monumenty, zničeny muslimskými dobyvateli. Největší pozornost četných návštěvníků z Indie i zahraničí dnes přitahují erotické skulptury, jimiž jsou chrámy, zasvěcené hinduistickým bohům, zdobeny. Je zajímavé, že uvnitř chrámů ani poblíž zobrazení bohů žádný z těchto sexuálních motivů nenajdete. Soustředí se pouze na vnější plášť budov, a to jen u zhruba desetiny ze všech soch. Ostatní náměty ukazují výjevy z běžného života, které je i dnes snadné určit – ženy, upravující si vlasy, hudebníci s nástroji, hrnčíři nebo zemědělci při práci. Hlubší interpretace zobrazování odvážných sexuálních poloh už tak jednoznačná není. Nejčastěji se uvádí, že Čandélovští vládci praktikovali tantrismus, který učí, že skrze odevzdání se pohlavním tužbám lze dojít k osvobození ducha. Jiná teorie ale naopak říká, že sexuální výjevy zobrazené pouze na vnější části chrámů naznačují, aby člověk přistupoval k modlitbě uvnitř chrámu očištěný od těchto světských tužeb, které má zanechat před vstupem.