ESA probudila přistávací modul sondy Rosetta. Ten přistane na kometě

01.04.2014 - Redakce

Kometární sonda Rosetta je konečně kompletně vzhůru. Poté, co se v lednu probudily systémy hlavní družice, zapnul se i modul Philae, který uskuteční přistání na povrchu komety


Reklama

V pátek 28. března vyslala ESA, tvůrce sondy Rosetta, signál k probuzení modulu Philae. Ten se úspěšně probudil po 33 měsících spánku. Rosetta i Philae se tak mohou postupně připravovat k přistání na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, a testovat své systémy.

Zatímco Rosetta se v lednu probudila sama pomocí programu, modul byl probuzen na dálku manuálně – signálem, který urazil 655 milionů kilometrů. Pro srovnání, Země je od Slunce vzdálena 150 milionů kilometrů. Na tuto vzdálenost už signál letí více než půl hodiny.

Tip: Rosetta žije! Sonda, která bude zkoumat kometu, se probudila

Modul Philae má hmotnost 100 kilogramů a na kometě se pokusí přistát v listopadu. Vědci by považovali za úspěch 65 hodin práce na povrchu, doufají však v několikaměsíční činnost. Rosetta totiž strávila ve vesmíru již deset let (startovala v březnu 2004) a byla by škoda, aby svou cestu nekorunovala podobným úspěchem jako třeba družice Cassini, která slouží násobně déle, než se předpokládalo.

Sonda se k sondě přiblíží v srpnu a následně bude hledat vhodné místo pro listopadové přistání. Společně, Rosetta i Philae, pak budou sledovat, jak se kometa mění během svého přiblížení ke Slunci.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: ESA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nález zhruba 25 tisíc let staré sošky se stal vědeckou senzací, která k moravským vykopávkám přitáhla zraky světových odborníků. Do Věstonic dorazil obdivovat poklady historie i velikán francouzské archeologie Henri Begouën.

Zajímavosti

Jeden z mnoha výhledů na jezero Cuicocha korunované dvojicí ostrovů.

Příroda

Chtřestýšovec Protobothrops mucrosquamatus - jeden z jedovatých hadů, jejichž genom vědci porovnávali s tím lidským.

Zajímavosti
Vesmír
Historie

Mozek pacienta s Creutzfeldtovou–Jakobovou chorobou. Šipky ukazují místa zasažená prionem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907