Evropa míří do vesmíru: Kosmická flotila ESA, minulost, současnost a budoucnost

02.08.2015 - František Martinek

Evropská kosmická agentura (ESA) vznikla v roce 1975. V současné době se jedná o sdružení devatenácti evropských států včetně České republiky, která je členskou zemí od roku 2008. Součást vědeckého programu ESA tvoří i výzkum těles Sluneční soustavy


Reklama

Významnou aktivitou ESA se stalo vypuštění kosmické sondy Giotto, která v roce 1986 prolétla ve vzdálenosti 596 km od jádra známé Halleyovy komety a pořídila jeho fotografie. 

Pozornosti astronomů kosmické agentury neunikly ani dvě naše sousední planety: V roce 2003 byla k Marsu vypuštěna kosmická sonda Mars Express, která stále ještě funguje. Její záložní exemplář byl nakonec upraven a v roce 2005 vyslán k Venuši pod názvem Venus Express. Věnuje se dlouhodobému výzkumu husté atmosféry této žhavé planety, už je ale na konci své životnosti.

K Měsíci zamířila v roce 2003 sonda SMART-1, která měla kromě vědeckého výzkumu za cíl uskutečnit prověrku několika nových přístrojů, jež se stanou v budoucnu součástí složitějších misí. 

Ještě připomeňme kosmickou sondu Rosetta, která byla vypuštěna v roce 2004. Jejím hlavním úkolem bylo vysadit výzkumný modul Philae na povrchu jádra komety 67/P Čurjumov-Gerasimenko, k čemuž došlo loni až po více než desetileté cestě vesmírem. Přístroje sondy byly prověřeny při výzkumu planetek (2867) Šteins a (21) Lutetia, kolem nichž sonda na cestě ke kometě prolétala.

Připravuje se

Evropská kosmická agentura bude i přes určité finanční problémy pokračovat ve vývoji kosmických sond určených k výzkumu těles Sluneční soustavy. Na rok 2014 připravuje ve spolupráci s Japonskem sondu BepiColombo, která se zaměří na výzkum opomíjené planety Merkur, přičemž se bude skládat ze dvou částí navedených na odlišné oběžné dráhy (s příletem k Merkuru v roce 2022). Původně se počítalo i s přistáním malého modulu v polární oblasti planety. 

Aktuálně připravuje ESA návrh nové kosmické mise s názvem AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment), jejímž cílem se má stát binární asteroid Didymos (tj. dvojplanetka, resp. planetka a její měsíček). Tato tělesa o velikosti 800 a 150 m obíhají navzájem kolem sebe. Průzkumník se bude skládat ze dvou malých sond, které obě tělesa detailně prozkoumají. Na závěr jedna sonda narazí do menší planetky rychlostí 6 km/s a druhá bude mít za úkol zaznamenávat veškeré změny, k nimž dojde. Cíl tohoto projektu představuje hledání způsobů, jak ochránit Zemi před nebezpečnými planetkami.

Solar Orbiter, tak zní název sondy (s plánovaným startem v roce 2017), jež by se měla přiblížit k povrchu Slunce na rekordně malou vzdálenost 42,5 milionu kilometrů. Mimo jiné bude pořizovat snímky s rozlišením 180 km a kromě zařízení k pozorování ve viditelném světle bude vybavena přístroji k výzkumu v oboru ultrafialového a rentgenového záření. Nebude chybět koronograf, magnetometr, detektory částic apod.

Na Měsíc a na Mars

Na rok 2018 plánuje ESA vypuštění sondy s názvem Lunar Lander k Měsíci. Jejím cílem bude ověření technologií pro velmi přesné měkké přistání v polárních oblastech a studium místa přistání s ohledem na budoucí pilotované lety. I vědecká činnost na povrchu se zaměří na přípravu budoucích dlouhodobých pobytů člověka na Měsíci. 

Cílem dalšího výzkumu se má stát i rudá planeta – na rok 2016 se připravuje projekt s názvem ExoMars 2016. Nicméně koncepce sondy byla několikrát změněna a start se mnohokrát posunul; přitom ještě podle nedávných plánů měla být mise realizována ve spolupráci s NASA, ta však svoji účast zrušila.

ExoMars 2016 se bude skládat z orbitální části Trace Gas Orbiter, která bude měřit koncentrace molekul vyskytujících se v atmosféře Marsu ve stopovém množství se zaměřením na nalezení zdroje metanu. Součástí sondy bude přistávací pouzdro s úkolem ověřit technologie pro bezpečný průlet atmosférou a měkké přistání na povrchu Marsu. Projekt bude pravděpodobně realizován ve spolupráci s Ruskem, start se uskuteční v lednu 2016, přistání modulu v říjnu.

O dva roky později by měla – opět ve spolupráci s Ruskem – odstartovat sonda ExoMars 2018, jež bude mít za úkol dopravit na povrch Marsu sadu vědeckých přístrojů, včetně vrtné soupravy pro odběr vzorků z hloubky až dvou metrů a radaru, který bude schopen proniknout do hloubky tří metrů. Účelem výzkumu se má stát hledání stop po případném dávném životě. Přistávací modul zajistí ruská strana, ESA dodá pojízdnou laboratoř.

JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) je připravovaná sonda ESA, která bude pravděpodobně realizována ve spolupráci s Ruskem. Hlavním cílem mise má být výzkum tří Jupiterových měsíců: Europy, Ganymedu a Callisto. Pod ledovým povrchem těchto měsíců se totiž nachází obrovské oceány vody, a tudíž se jedná o kandidáty na případný výskyt primitivního života. Start by se mohl uskutečnit v polovině roku 2022, přílet k Jupiteru v roce 2030.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 7/2013

  • Zdroj fotografií: ESA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ilustrace zachycuje, jak by mohlo vypadat těsné přiblížení hvězdy k černé díře, kde dochází k protahování hvězdy v silném gravitačním poli černé díry. Část hmoty je přitažena a sestupuje po spirále k černé díře, kde vytváří disk. Ve vzácných případech vzniká výtrysk (jet), který vystřeluje hmotu a záření v obou směrech podél rotační osy černé díry. (ilustrace: ESO, M.KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Transylvanosauři na „evropském“ tropickém ostrově Hațeg. (ilustrace: Peter NickolausCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907