Evropský sen o Marsu: Podaří se nám přistát na rudé planetě a získat vzorky?

12.07.2015 - Tomáš Přibyl

Dostat z Marsu vzorky hornin je snem všech pozemských vědců, stejně jako přistát na Marsu s lidskou posádkou. Ambiciózní plán agentury ESA však nevyšel


Reklama

V roce 2001 vyhlásila Evropská kosmická agentura (ESA) program Aurora – třicetiletý plán s cílem dostat na rudou planetu člověka. Šlo o velmi ambiciózní projekt zahrnující mnoho sond a misí, hovoříme o něm však v minulém čase: nebyl sice nikdy oficiálně ukončen, ale nepodařilo se splnit žádný z jeho mezníků. ESA pak o Auroře dlouhodobě mlčí. Pokus o vytvoření skutečně velké evropské kosmické vize tedy nevyšel.

ExoMars s Ruskem?

Zůstal nám po ní ovšem jeden milý „pohrobek“: od té doby se ESA ve svých dlouhodobých plánech zabývá právě misí pro získání hornin z povrchu Marsu (dříve o ní hovořila jen francouzská národní agentura CNES). V rámci původních představ měla nová evropská sonda startovat v roce 2016 a podle pozdějších plánů o čtyři roky později. ESA přitom v projektu nazvaném ExoMars počítá se scénářem tří sond: jedna by přistála na povrchu rudé planety a nasbírala tam vzorky; druhá by si pro ně přiletěla a odeslala je pomocí rakety na tuhé pohonné látky v malé kapsli na oběžnou dráhu Marsu, kde by si je vyzvedla třetí, uložila je do návratového pouzdra a vydala se s nimi k Zemi.

Jenže NASA, jež na projektu původně spolupracovala, od něj kvůli nedostatku finančních prostředků nakonec odstoupila. Evropa se svých plánů na průzkum Marsu nehodlala vzdát, a tak se obrátila na Rusko, které po chvíli váhání na nabídku kývlo: má totiž u čtvrté planety Sluneční soustavy dost mizivou úspěšnost. Nové partnerství ESA a Roskosmosu ovšem znamenalo, že bude nutné podobu projektu ExoMars zásadně překopat: Rusko disponuje jinými technologiemi než USA, takže se scénář výpravy musel sestavit od základů znovu.

Evropské vozítko

Dnes jsou v plánu dvě mise: První počítá se startem v roce 2016, přičemž bude sestávat z orbitální sondy TGO (Trace Gas Orbiter) a experimentálního výsadkového modulu Schiaparelli. O dva roky později se k rudé planetě vydá téměř dvoutunová ruská výsadková plošina, která na její povrch dopraví evropské robotické vozidlo Pasteur.

Žádné další pokračování programu oficiálně schváleno nebylo, ale ruští inženýři představili v lednu 2014 misi nazvanou Expedice-M, která by měla zajistit získání vzorků marsovské horniny, přičemž by využívala technologii z programu ExoMars. Konkrétně by se jednalo o přeletový stupeň, jenž zajišťuje základní funkce a komunikaci sondy mezi Zemí a Marsem, brzdicí tepelný štít a přistávací plošinu. Na povrch rudé planety by byla dopravena 900kg raketa, která by umožnila vynést družici se vzorky na marsovskou orbitu (tzn. udělit jí rychlost 3,56 km/s). Tam by se k ní přiblížilo rozměrné transportní plavidlo pro cestu na Zemi: jakmile by se obě tělesa nacházela dostatečně blízko, vystřelila by družice kapsli se vzorky.

Transportní loď by ji zachytila a umístila do uzavřené schránky, v níž by materiál setrval až do přistání – předešlo by se tak případné kontaminaci. Podle ruských plánů by bylo možné Expedici-M realizovat už v roce 2024.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Norimaki Synthesizer ve variantě pro digitální ochutnávání suši

Věda
Revue

Elisabeth na autoportrétu

Historie
Vesmír
Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907