Exotický prvek lawrencium hledá své místo v periodické tabulce

14.04.2015 - Stanislav Mihulka

Atomy silně radioaktivního lawrencia velmi ochotně přicházejí o elektron. Kolem jeho pozice v periodické tabulce se opět rozhořely spory


Reklama

Lawrencium s chemickou značkou Lr je silně radioaktivním kovovým prvkem, který obývá 103 v pořadí periodické tabulky prvků a patří tak mezi takzvané transurany. Jako všechny transurany a spolu s nimi uran (U), protaktinium (Pa), thorium (Th) a aktinium (Ac) tvoří skupinu aktinoidů. V přírodě se lawrencium nevyskytuje a vědci ho vyrábějí uměle. Poprvé ho vytvořili v únoru 1961 v laboratořích Kalifornské university v Berkeley na tehdy novém lineárním urychlovači částic.

Práce s lawrenciem není úplně snadná, jeho nejstabilnější izotop 262 Lr má poločas rozpadu 216 minut. Prvek byl doposud izolován jenom v malém množství, takže se o jeho fyzikálních vlastnostech a chemickém chování moc neví.

Kolem lawrencia se už dlouho točí debata o jeho pozici v periodické tabulce. Mezinárodní tým vědců nedávno s vypětí všech sil zjistil, že od atomu lawrencia lze velmi snadno oddělit jeden elektron, čili ho ionizovat. Stačí k tomu tak nízká ionizační energie, že je pátá nejnižší v celé periodické tabulce. Svojí ochotou zbavit se elektronu se lawrencium podobá prvků ze sloupce periodické tabulky, který je nejvíce vlevo. To jsou nesmírně reaktivní prvky zvané alkalické kovy, jako jsou například sodík (Na) nebo draslík (K). Kolem pozice lawrencia a některých dalších aktinoidů v periodické tabulce bude asi ještě dlouho rušno.

  • Zdroj textu:

    Nature News, Nature

  • Zdroj fotografií: DePiep / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907