Exotický prvek lawrencium hledá své místo v periodické tabulce

14.04.2015 - Stanislav Mihulka

Atomy silně radioaktivního lawrencia velmi ochotně přicházejí o elektron. Kolem jeho pozice v periodické tabulce se opět rozhořely spory


Reklama

Lawrencium s chemickou značkou Lr je silně radioaktivním kovovým prvkem, který obývá 103 v pořadí periodické tabulky prvků a patří tak mezi takzvané transurany. Jako všechny transurany a spolu s nimi uran (U), protaktinium (Pa), thorium (Th) a aktinium (Ac) tvoří skupinu aktinoidů. V přírodě se lawrencium nevyskytuje a vědci ho vyrábějí uměle. Poprvé ho vytvořili v únoru 1961 v laboratořích Kalifornské university v Berkeley na tehdy novém lineárním urychlovači částic.

Práce s lawrenciem není úplně snadná, jeho nejstabilnější izotop 262 Lr má poločas rozpadu 216 minut. Prvek byl doposud izolován jenom v malém množství, takže se o jeho fyzikálních vlastnostech a chemickém chování moc neví.

Kolem lawrencia se už dlouho točí debata o jeho pozici v periodické tabulce. Mezinárodní tým vědců nedávno s vypětí všech sil zjistil, že od atomu lawrencia lze velmi snadno oddělit jeden elektron, čili ho ionizovat. Stačí k tomu tak nízká ionizační energie, že je pátá nejnižší v celé periodické tabulce. Svojí ochotou zbavit se elektronu se lawrencium podobá prvků ze sloupce periodické tabulky, který je nejvíce vlevo. To jsou nesmírně reaktivní prvky zvané alkalické kovy, jako jsou například sodík (Na) nebo draslík (K). Kolem pozice lawrencia a některých dalších aktinoidů v periodické tabulce bude asi ještě dlouho rušno.

  • Zdroj textu:

    Nature News, Nature

  • Zdroj fotografií: DePiep / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zatímco maso delfínů se prodává za desetitisíce korun, cena živých vycvičených zvířat stoupá k milionu.

Zajímavosti

Palác vypadá velmi křehce a romanticky. Jsou tady ale i sloupy, které jsou zbarveny dočervena... Prý to je krev tady umučených!

Historie

Mlhovina v Andromedě

Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.

Vesmír

Domobranci cvičí se speciálním protitankovým minometem

Válka
Revue

Z DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907