Atomy silně radioaktivního lawrencia velmi ochotně přicházejí o elektron. Kolem jeho pozice v periodické tabulce se opět rozhořely spory
Lawrencium s chemickou značkou Lr je silně radioaktivním kovovým prvkem, který obývá 103 v pořadí periodické tabulky prvků a patří tak mezi takzvané transurany. Jako všechny transurany a spolu s nimi uran (U), protaktinium (Pa), thorium (Th) a aktinium (Ac) tvoří skupinu aktinoidů. V přírodě se lawrencium nevyskytuje a vědci ho vyrábějí uměle. Poprvé ho vytvořili v únoru 1961 v laboratořích Kalifornské university v Berkeley na tehdy novém lineárním urychlovači částic.
Práce s lawrenciem není úplně snadná, jeho nejstabilnější izotop 262 Lr má poločas rozpadu 216 minut. Prvek byl doposud izolován jenom v malém množství, takže se o jeho fyzikálních vlastnostech a chemickém chování moc neví.
Kolem lawrencia se už dlouho točí debata o jeho pozici v periodické tabulce. Mezinárodní tým vědců nedávno s vypětí všech sil zjistil, že od atomu lawrencia lze velmi snadno oddělit jeden elektron, čili ho ionizovat. Stačí k tomu tak nízká ionizační energie, že je pátá nejnižší v celé periodické tabulce. Svojí ochotou zbavit se elektronu se lawrencium podobá prvků ze sloupce periodické tabulky, který je nejvíce vlevo. To jsou nesmírně reaktivní prvky zvané alkalické kovy, jako jsou například sodík (Na) nebo draslík (K). Kolem pozice lawrencia a některých dalších aktinoidů v periodické tabulce bude asi ještě dlouho rušno.
Nature News, Nature
ZajímavostiZatímco maso delfínů se prodává za desetitisíce korun, cena živých vycvičených zvířat stoupá k milionu.
HistoriePalác vypadá velmi křehce a romanticky. Jsou tady ale i sloupy, které jsou zbarveny dočervena... Prý to je krev tady umučených!
VesmírMlhovina v Andromedě
Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.
VálkaDomobranci cvičí se speciálním protitankovým minometem
VědaZ DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.
