F-15 EAGLE: stroj s nejvyšším skóre sestřelených stíhaček v současnosti

17.07.2015 - Miroslav Mašek

Elegantní F-15 byl dlouhá desetiletí považován za nejvýkonnější stíhací letoun pro vybojování a udržení vzdušné převahy a jeho nadvládu narušil až příchod strojů 5. generace v čele s F-22


Reklama

Práce na následovníkovi F-4 Phantom II začaly už v první polovině 60. let a americké letectvo se v roce 1969 rozhodlo pro typ navržený u McDonnell Douglas. Po dlouhém vývoji se jednomístný F-15A poprvé vznesl v červenci 1972, dvoumístný F-15B následoval o rok později, k jednotkám dorazil v lednu 1976. Přes svou výkonnost si typ našel i odpůrce, kteří kritizovali jeho rozměry (údajně moc velké na přepadovou stíhačku) a cenu.

Unese střely všeho druhu

V důsledku toho byl vypsán program na vývoj lehčího stroje, který by F-15 ve výzbroji doplnil, z čehož vzešel F-16. Konstruktéři vsadili na kombinaci obratnosti, zrychlení, velkého doletu, moderní elektronické výbavy a účinné výzbroje. Výjimečné obratnosti a akcelerace F-15 dosahuje díky vysokému poměru tahu motorů k hmotnosti a nízkému plošnému zatížení křídel. Eagle tak zvládá zatáčky o malém poloměru bez ztráty rychlosti.

Dokáže též operovat i ve velké vzdálenosti od základny a působit v ní dlouhou dobu. Díky své velikosti a výkonným motorům unese vysoký počet řízených střel, které dokáže efektivně použít pomocí pokročilé avioniky. 

Radar AN/APG-63 či AN/APG-70 vyhledává cíle letící ve všech výškách, údaje pak předává do palubního počítače, který volí nejvhodnější výzbroj. Data se pilotovi promítají na průhledový displej, aniž by musel v kritické fázi boje sledovat jiné přístroje. Nechybějí komunikační systémy pro pásmo UHF, navigační systém, přistávací systém ILS, elektronický výstražný systém varující před hrozbami a automaticky vypouštějící klamné cíle. 

Ovládací prvky jsou uspořádány dle systému HOTAS, díky čemuž pilot může používat zbraně a volit nejvhodnější režimy radaru, aniž by přitom musel sundat ruce z kniplu a regulace tahu motorů. Od roku 1979 přicházela do výzbroje modernizovaná verze F-15C/D. Tyto letouny pojmou o 900 kg paliva více, mají vylepšenou avioniku a schopnost nést kontejnery FAST (Fuel and Sensor).

Výkony F-15 zaujaly i mimo USA, které souhlasily s exportem do několika zemí – Izraele, Japonska a Saúdské Arábie. Přestože F-15 měl být určen výhradně pro vzdušný boj, výrobce na vlastní náklady vyvinul i dvoumístný F-15E Strike Eagle pro přesné údery na pozemní cíle. V soutěži, z níž měl vzejít nástupce F-111, porazil Strike Eagle konkurenční F-16XL a v roce 1988 vstoupil do služby u USAF.


F-15C ve zkratce

DÉLKA: 19,44 m
ROZPĚTÍ: 13,05 m
VZLETOVÁ HMOTNOST: 30,84 t
DOLET: 5 600 km s přídavnými nádržemi
DOSTUP: 20 000 m
MAX. RYCHLOST: 2 655 km/h (2,16 Ma)
POHONNÁ JEDNOTKA: 2× Pratt & Whitney F100-PW-100
VÝZBROJ: 20mm kanón Vulcan, protiletadlové řízené střely AIM-Sparow, AIM-9 Sidewinder, AIM-120 AMRAAM, pumy (konvenční, kazetové, naváděné laserem atd.), protizemní řízené střely AGM-88 HARM, AGM-65 Maverick ad.
OSÁDKA: 1 muž 

Kustomizované verze F-15E koupil Izrael, Singapur, Saúdská Arábie a Jižní Korea. Bojový křest zažily F-15 v izraelském letectvu, když v červnu 1977 sestřelily čtyři syrské MiG 21. Se stejným protivníkem se izraelské stroje úspěšně střetly i v libanonské válce roku 1982.

Do bojů v Perském zálivu se v roce 1991 zapojily verze C, D i E ze stavu USAF a dosáhly přes 30 vzdušných vítězství, několik letadel zde sestřelili i saúdští piloti eaglů. V roce 1999 americké F-15 nad Balkánem zničily čtyři srbské MiG-29. Při všech těchto příležitostech F-15 prokázaly mimořádné schopnosti – ne náhodou ze všech aktuálně sloužících stíhacích typů na světě mají nejlepší skóre: přes 100 vzdušných vítězství bez jediné ztráty. Zajistit konkurenceschopnost typu do dalších let má verze F-15SE Silent Eagle, která posouvá typ téměř na úroveň 5. generace a představuje levnější alternativu k F-22 či F-35. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE Speciál, Svět proudových letadel

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907