Falešná věda (1): Svět podle Dänikena

13.09.2015 - Roman Polach

Je lidstvo produktem vědeckých pokusů mimozemšťanů? Je možné z tvaru lebky odvodit charakter člověka či jeho intelekt? Může fungovat studená fúze? Seznamte se s nejznámějšími zástupci falešných věd - dnes s archeoastronautikou, kterou proslavil Erich von Däniken


Reklama

Je lidstvo pouhým produktem vědeckých pokusů mimozemských civilizací? Došlo ve starověku k jaderným válkám? Navštěvovali Zemi v minulosti obyvatelé jiných vesmírných světů? V archeoastronautické literatuře najdeme řadu podobných senzačních tvrzení, přičemž vše odstartoval švýcarský spisovatel Erich von Däniken, na jehož popularitě se následně přiživila řada dalších autorů. Tvrdil mimo jiné, že mnohé starověké stavby jsou technicky příliš dokonalé, než aby je postavili lidé. Všichni zmínění tvůrci pak většinou ignorují práci seriózních archeologů a historiků a čerpají spíš jeden od druhého.

Alternativní archeologie

Při bližším zkoumání se ovšem většina fantastických tvrzení o mimozemšťanech rozplyne jako pára nad hrncem. Kupříkladu ve starověkém městě Palenque na území dnešního Mexika se v jedné z pyramid nachází pohřební památník mayského panovníka Pacala. Na víku sarkofágu lze spatřit záhadný reliéf, který podle Dänikena představuje jasný důkaz někdejší přítomnosti mimozemských civilizací. Údajně zachycuje astronauta sedícího uvnitř rakety, s rukama na jakési přístrojové desce a s nohama na pedálu. Ze stroje prý navíc šlehají plameny. Podle odborníků však celý výjev zachycuje cestu mayského vládce do podsvětí: domnělé části rakety a oheň jsou ve skutečnosti symbolem tzv. stromu světa, přičemž plameny odpovídají jeho kořenům.

Podobně jednoduše můžeme vysvětlit i většinu ostatních maleb a nálezů, jež někteří považují za důkazy návštěv z kosmu. Často dochází také k mylné interpretaci dávných textů. Jistí ufologové například tvrdí, že se staré indické prameny zmiňují o mimozemských lodích a používají pro ně výraz „vimana“. Stroje prý disponovaly tryskovými motory a děsily divokou zvěř. Zmíněné slovo ve skutečnosti označovalo spíš palác, přičemž své paláce měli i bohové na nebesích, a mohli s nimi tedy létat. Mnohdy se však tyto levitující domy popisují jako skutečné budovy, se zahradami, terasami a zlatými schodišti. Starší texty pak hovoří o vimanech tažených koňmi, což kosmická plavidla nijak zvlášť nepřipomíná. Uvedená fakta ovšem zřejmě neměla kazit dobrou „historku“.

Další části seriálu o falešných vědách

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: DeviantArt

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Koalové na Klokaním ostrově nikdy neviděli člověka a záchrana ze spáleného lesa je pro ně velmi stresující.

Zajímavosti
Revue

Americké konopí na předpis má více THC, než je nutné, a nejspíš i více, než je zdrávo.

Věda
Vesmír

Život dobrovolců s sebou nesl nebezpečí komolení češtiny

Historie

Čarokrásní otakárci

V naší přírodě se můžete setkat se dvěma opravdovými klenoty: otakárkem fenyklovým a otakárkem ovocným. Je potěšitelné, že zatímco v nedávno minulých časech byl jejich výskyt velmi vzácný, v posledních letech se s nimi můžete setkat častěji. Přestože se v literatuře dočtete, že otakárek ovocný je v našich krajích vzácnější než fenyklový, moje osobní zkušenost to nepotvrzuje: ovocného vídám mnohonásobně častěji.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) připomíná krasavce z tropů. Od ovocného se liší kresbou na křídlech, sytější základní barvou (béžovou až žlutou), červenými oky a kratšími ostruhami. I tento motýl je skvělým letcem, oddávajícím se hilltoppingu. Je dvougenerační, v nejteplejších oblastech jižní Moravy až třígenerační. Dospělci létají od konce dubna do září. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách – např. na mrkvi, kopru, kmínu, fenyklu, bedrníku atd.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907