Falešná věda (1): Svět podle Dänikena

13.09.2015 - Roman Polach

Je lidstvo produktem vědeckých pokusů mimozemšťanů? Je možné z tvaru lebky odvodit charakter člověka či jeho intelekt? Může fungovat studená fúze? Seznamte se s nejznámějšími zástupci falešných věd - dnes s archeoastronautikou, kterou proslavil Erich von Däniken


Reklama

Je lidstvo pouhým produktem vědeckých pokusů mimozemských civilizací? Došlo ve starověku k jaderným válkám? Navštěvovali Zemi v minulosti obyvatelé jiných vesmírných světů? V archeoastronautické literatuře najdeme řadu podobných senzačních tvrzení, přičemž vše odstartoval švýcarský spisovatel Erich von Däniken, na jehož popularitě se následně přiživila řada dalších autorů. Tvrdil mimo jiné, že mnohé starověké stavby jsou technicky příliš dokonalé, než aby je postavili lidé. Všichni zmínění tvůrci pak většinou ignorují práci seriózních archeologů a historiků a čerpají spíš jeden od druhého.

Alternativní archeologie

Při bližším zkoumání se ovšem většina fantastických tvrzení o mimozemšťanech rozplyne jako pára nad hrncem. Kupříkladu ve starověkém městě Palenque na území dnešního Mexika se v jedné z pyramid nachází pohřební památník mayského panovníka Pacala. Na víku sarkofágu lze spatřit záhadný reliéf, který podle Dänikena představuje jasný důkaz někdejší přítomnosti mimozemských civilizací. Údajně zachycuje astronauta sedícího uvnitř rakety, s rukama na jakési přístrojové desce a s nohama na pedálu. Ze stroje prý navíc šlehají plameny. Podle odborníků však celý výjev zachycuje cestu mayského vládce do podsvětí: domnělé části rakety a oheň jsou ve skutečnosti symbolem tzv. stromu světa, přičemž plameny odpovídají jeho kořenům.

Podobně jednoduše můžeme vysvětlit i většinu ostatních maleb a nálezů, jež někteří považují za důkazy návštěv z kosmu. Často dochází také k mylné interpretaci dávných textů. Jistí ufologové například tvrdí, že se staré indické prameny zmiňují o mimozemských lodích a používají pro ně výraz „vimana“. Stroje prý disponovaly tryskovými motory a děsily divokou zvěř. Zmíněné slovo ve skutečnosti označovalo spíš palác, přičemž své paláce měli i bohové na nebesích, a mohli s nimi tedy létat. Mnohdy se však tyto levitující domy popisují jako skutečné budovy, se zahradami, terasami a zlatými schodišti. Starší texty pak hovoří o vimanech tažených koňmi, což kosmická plavidla nijak zvlášť nepřipomíná. Uvedená fakta ovšem zřejmě neměla kazit dobrou „historku“.

Další části seriálu o falešných vědách

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: DeviantArt

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907