Falešná věda (3): Kreacionismus

19.09.2015 - Roman Polach

Je lidstvo produktem vědeckých pokusů mimozemšťanů? Je možné z tvaru lebky odvodit charakter člověka či jeho intelekt? Může fungovat studená fúze? Seznamte se s nejznámějšími zástupci falešných věd - dnes o kreacionismu - víře, že vesmír je dílem Stvořitele


Reklama

Přestože evoluční teorie patří mezi ty nejúspěšnější a nejlépe prokázané, tzv. kreacionisté v ní spatřují hrozbu pro svůj náboženský pohled na svět, který vychází především z Bible. I mezi seriózními vědci se najde mnoho věřících, obvykle však své osobní přesvědčení nemíchají dohromady s odbornou prací. Evoluce a víra v Boha podle jejich názoru není nijak v rozporu.

Pro jistou skupinu odborníků – především v nábožensky silně orientovaných oblastech USA – je ovšem evoluce nepřijatelná. Jejich argumenty zní na první pohled přesvědčivě: Tak například protein hemoglobin, který přenáší kyslík v krvi, se skládá z 574 stavebních bloků zvaných aminokyseliny, jež musejí následovat v určitém pořadí. Kreacionisté přitom tvrdí, že pokud je byť jen nepatrně promícháte, protein nebude fungovat. Jaká je šance, že by takový řetězec vznikl náhodnou kombinací? Asi taková, jako kdyby se smetištěm přehnalo tornádo a vytvořilo funkční Boeing 747. V lidském těle se přitom nacházejí desítky tisíc druhů proteinů. Není to snad důkaz, že nás stvořila vyšší inteligence neboli Bůh?

Nepochopená biologie

Kreacionisté nenechávají na evoluční teorii nit suchou, jejich argumenty však většinou vycházejí z neznalosti a nepochopení zmíněné teorie i biologie obecně. Vraťme se k úvodnímu příkladu s hemoglobinem: Ve skutečnosti můžeme změnit většinu aminokyselin v daném proteinu, aniž bychom ohrozili jeho funkci. Důkazem je řada živočichů, kteří pozměněný hemoglobin efektivně využívají. Protein navíc nemusel vzniknout přímo v dnešní složité podobě, ale mohl se vyvinout postupnými krůčky z mnohem jednodušších forem.

Stejně lehce můžeme vyvrátit i většinu ostatních argumentů. Nejzarputilejší obhájci kreacionismu navíc sami vypouštějí z úst tvrzení, jež jsou v naprostém rozporu s vědeckými poznatky. Stáří Země podle nich činí jen šest tisíc let, přičemž naše planeta přestála globální potopu, přesně jak popisuje Bible. Přesto jde v USA o velice rozšířenou víru: podle výzkumů se 46 % Američanů ztotožňuje s tvrzením, že Bůh stvořil člověka v jeho současné podobě před méně než deseti tisíci lety.

Další části seriálu o falešných vědách

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: DeviantArt

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907