Falešná věda (6): Je možné z tvaru lebky odvodit charakter člověka?

28.09.2015 - Roman Polach

Je lidstvo produktem vědeckých pokusů mimozemšťanů? Je možné z tvaru lebky odvodit charakter člověka či jeho intelekt? Může fungovat studená fúze? Seznamte se s nejznámějšími zástupci falešných věd - dnes na téma frenologie - přesvědčení, že tvar hlavy a vlastnosti člověka spolu souvisejí.


Reklama

Je možné z tvaru lebky odvodit charakter člověka či jeho intelekt? Německý lékař Franz Josef Gall se domníval, že ano. A tak spatřila okolo roku 1800 světlo světa nová disciplína zvaná frenologie. 

Vycházela z předpokladu, že lebka kopíruje tvar mozku, jenž se podle Galla skládal z 27 částí (tzv. orgánů), přičemž každá měla mít na starosti určitou funkci či vlastnost. Jedna se prý pojila s moudrostí, jiná s pýchou, se smyslem pro humor či třeba s náboženským cítěním.

Zločinecký hrbolek

Frenologové však neposuzovali jen celkovou velikost a tvar lebky, ale využívali také prostý pohmat či naopak speciální nástroje. Hledali hrbolky, jamky a další nepravidelnosti, přičemž větší hrbolek znamenal, že schopnost sídlící v daném místě byla mimořádně rozvinutá. Například velký týlní hrbol odpovídal nadání pro matematiku a výstupky na čele značily vysokou inteligenci.

Frenologie se těšila značné popularitě v Evropě i ve Spojených státech, věnovaly se jí specializované společnosti a vycházela o ní řada knih. Zaměstnavatelé si pomocí této metody vybírali zaměstnance a při své práci ji mnohdy využívali i kriminalisté.

Oblíbenost frenologie poklesla až ve 20. století s rozvojem vědeckého poznání mozku. Ukázalo se totiž, že ačkoliv v tomto klíčovém orgánu skutečně najdeme specializovaná centra například zraku či řeči, při většině mentálních aktivit se zapojuje více jeho částí, které spolu čile komunikují a spolupracují.

Další části seriálu o falešných vědách

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907