Fenomén sdílení automobilů: Nápad, který mění svět

22.08.2015 - redakce 100+1

Časopis Time označil sdílení za nápad, který změní svět. A skutečně jej využívá stále víc zájemců. Lidé dnes sdílejí nářadí, byty i auta. Ale také zkušenosti a dovednosti


Reklama

Města už dávno nepatří jen svým obyvatelům – mnohdy se zdá, že auta v nich mají navrch. Například v Praze urazí všechny automobily v průměru 22 milionů kilometrů denně. Počet registrovaných pražských vozidel se postupně blíží počtu lidí v hlavním městě: zanedlouho jich bude milion. Přitom průměrně jezdí pouze hodinu denně a zbylých 23 hodin stojí na parkovišti či v garáži. K šetrnějšímu přístupu by stačila maličkost, kterou se děti učí již na pískovišti – podělit se.

„Jedno sdílené auto nahradí zhruba čtyři až deset soukromě vlastněných automobilů. Město tak nemusí tolik investovat do parkovišť a spousta lidí nemusí řešit parkovací místo,“ vysvětluje výhody sdílení automobilů Michal Šimoník, jeden ze zakladatelů tzv. carsharingu u nás.

Jízda, která se vyplatí

Že se mnohdy vyplatí auto spíš sdílet než se na něj dívat z okna, zjistili v Brně již v roce 2004 a založili carsharingovou agenturu s názvem Autonapůl. Nechali se inspirovat západní Evropou, kde se lidé o auta dělí už od 70. let minulého století. Počátky byly skromné, v posledních letech však zájem rychle roste. Dnes má skupina ohleduplných motoristů více než 200 členů a k dispozici je jim 21 automobilů v pěti městech. Platí se přitom dvě sazby: za rezervované hodiny (od 12 Kč/h) a za ujeté kilometry (od 3,90 Kč/km).

Obecně se sdílení vyplatí tomu, kdo nemusí auto používat denně a za rok urazí méně než 10 000 km. Sdílená vozidla spravuje družstvo, uživatelé platí za jízdu a pronájem.

„Průměrné stáří našich automobilů dosahuje v tuto chvíli tři a půl roku. Chceme ho ještě snížit, aby bylo půjčení auta zajímavé i pro lidi, kteří jedou například na delší dovolenou, a chtějí se tak na vůz plně spolehnout,“ vysvětluje Šimoník.

Svět bez peněz?

Auta však samozřejmě nepředstavují jedinou věc, která v domácnostech většinu času pouze čeká na využití. Různé nářadí i spotřebiče si lidé dříve běžně půjčovali na vesnicích či na městských pavlačích, zatímco dnes tato místa nahradil internet. V poslední době se tak množí stránky, kde lze zdarma nebo výměnou získat ledacos – včetně zkušeností.

„Baví mě různé firemní strategie. Takže na internetu třeba nabízím, že poradím se strategií společnosti nebo s marketingovou komunikací,“ popisuje sdílení svých zkušeností podnikatel, miliardář a filantrop Libor Malý. Již v 90. letech vytvořil navzdory nevěřícím Tomášům na internetu trh práce a nyní buduje další svoji vizi – svět bez peněz: Otevřel na síti prostor pro „ekonomiku daru“, kde lidé poskytují ostatním to, co umějí a co je baví. A nic za to nechtějí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Dron Zephyr S při letních testech

Věda

Azincourt: Nedisciplinovaní rytíři

Psal se rok 1415 a schylovalo se k jedné z nejdůležitějších bitev stoleté války, ke které mělo dojít u severofrancouzského Azincourtu. Anglické vojsko se tehdy vylodilo na pobřeží a čekalo na rozhodný boj. Odhadem 6 000 až 9 000 vojáků zápolilo s vyčerpáním, zato Francouzi šli do boje se vší vervou. Byla to obrovská armáda, která prý mohla čítat až 36 000 mužů. K vidění zde byla krásná brnění. Silní koně. Jedno jim ale chybělo. Disciplína.

Když boj začal, dostávali se francouzští jezdci jen těžko k nepříteli. Urozencům navíc šlo spíše o ukázku osobní statečnosti a kopyta těžkých koní se navíc nořila hluboko do bláta, které vytvořily deště z předcházející noci. Angličané měli nádavkem jednu obrovskou výhodu, a totiž dlouhé luky, i když jejich role asi nebyla tak dominantní, jak se kdysi tvrdilo. Rozhodně však dokázaly vystřelit stovky vraždících nástrojů za minutu a francouzská převaha se proto rychle zmenšovala. Země galského kohouta nakonec utržila drtivou porážku a přišla o výkvět svého rytířstva. Zatímco na anglické straně prý padlo 15 rytířů, Francouzi jich ztratili kolem 5 000. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Dostane-li se planetka do Kirkwoodovy mezery, vytlačí ji odtud působení gravitační síly Jupitera.

Vesmír
Revue

Puklinový kaňon nazvaný Subway (podzemka) patří k nejvyhlášenějším místům Národního parku Zion.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907