Soutěže krásy by asi tenhle mořský tvor nevyhrával, ale pro vědu má velký význam. Prvohorní ryba, nalezená na jihu Číny, představuje prvního známého obratlovce, u kterého se dá hovořit o tváři
Téměř všichni obratlovci, vyjma mihulí či sliznatek, patří do infrakmene čelistnatců (Gnathostomata). V dalším dělení na „stromu života“ se tato skupina rozděluje na Osteichthyes – kostnaté ryby (do této vývojové větve patří i všichni čtvernožci včetně člověka) a paryby, vyznačující se chrupavčitou kostrou. Jak vypadal společný předek obou skupin, bylo dodnes záhadou.
Týmu čínských paleontologů se podařilo najít fosilii ryby Entelognathus primordialis v mořských sedimentech období pozdního siluru, tedy asi 419 milionů let starých. Analýza pozůstatků prozradila, že tvor byl asi 20 cm dlouhý, s obrněným tělem i hlavou a šupinatým ocasem. Malé očka byla skryta v kostnatých důlcích. A přestože ryba měla čelist, nebyly v ní žádné zuby!
„Všechny dosud známé kostnaté ryby mají zuby,“ říká vedoucí studie Min Zhu, „bylo tedy jasné, že ačkoliv na první pohled ryba vypadala jako běžný zástupce vyhynulé třídy pancířnatí, nejspíše bude mnohem zajímavější.“ Podrobnější výzkum pomocí speciálních rentgenových zobrazovacích technik odhalil malé čelistní i lícní kosti. „Vědci dosud předpokládali, že kostnaté ryby nebyly s pancířnatými příbuzní, ale anatomie čelisti Entelognathus primordialis napovídá, že tato ryba by mohla být spojovacím článkem obou skupin.“ Unikátní čínský nález je tedy dalším dílkem do mozaiky evoluce.
HistorieEvropští lídři 50. let - Richard hrabě von Coudenhove-Kalergi (zcela vlevo) býval označován jako prorok či velvyslanec Evropy. (foto: Wikimedia Commons, van Duinen (Anefo), CC0 1.0)