František I. Rakouský: Napoleonův rival a strůjce Metternichovy hvězdy

28.11.2015 - Redakce 100+1 historie


Reklama

Josef II., Klemens Václav Lothar Metternich a Napoleon Bonaparte. Všichni tito muži hluboce ovlivnili život panovníka, který byl pod tlakem událostí nucen coby František II. svléknout plášť císaře Svaté říše římské, aby nastoupil nový úřad rakouského císaře jako František I.

Když se 12. února 1768 narodil do rodiny toskánského velkovévody Leopolda, nemohl tušit, jak osud zamíchá kartami. V roce 1790 náhle zemřel císař Josef II., aniž by po sobě zanechal dědice. Novým panovníkem se stal jeho bratr Leopold a František stanul v roli následníka trůnu. O dva roky později byl již nejmocnějším středoevropským vládcem. Ze svého vzestupu se ale neradoval dlouho. Mraky nad Evropou, jež přivolala Velká francouzská revoluce, se ještě více zatáhly s příchodem Napoleona Bonaparteho. Ctižádostivý Korsičan zavlekl Evropu do válečného konfliktu, který se stal alfou a omegou Františkovy zahraniční i domácí politiky.

Roku 1804 se prohlásil císařem rakouským, což se ukázalo jako pragmatický krok, neboť hned v roce 1806 byl nucen vzdát se římské koruny, jejímž posledním nositelem byl. I přes definitivní porážku Napoleona neopouštěl císaře strach z revolučních nálad, proto zavedl v dědičných zemích nový směr. Se svou pravou rukou kancléřem Metternichem podřídil veřejný život dozoru a kontrole, jen aby dokázal potlačit možné nepokoje hned v zárodku.

Ani v osobním životě neměl klidu. Přestože mu čtyři manželství přinesla zástup potomků, jejich osud nedopřál císaři oddychu. Milovaná Marie Luisa se v zájmu monarchie provdala za Napoleona. Marie Leopolda sice získala titul brazilské císařovny, ale na úkor nešťastného svazku s hrubým a násilnickým manželem. Karolína Ferdinanda trpěla silnými epileptickými záchvaty, jež jí nedovolily přivést na svět potomka. 

TIP: Zákulisní strůjce Napoleonova pádu: Jak změnil Metternich tvář Evropy?

Blízký příbuzenský vztah Františka s manželkou Marií Terezií se však nejvíce podepsal na zdraví následníka trůnu Ferdinanda, který od dětství trpěl rachitidou a epilepsií. A přesto to byl právě on, kdo se po Františkově smrti  2. března 1835 vznesl na Metternichových křídlech do čela habsburské monarchie.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907