Fridrich Falcký: Český „zimní král“

23.10.2015 - Redakce Živá historie


Reklama

Oženil se s nejžádanější evropskou princeznou, stál v čele Protestantské unie a získal českou královskou korunu. Fridrichu Falckému (1596-1632) byly hvězdy nakloněny. Jeho zářivou dráhu narušila bitva na Bílé hoře, která znamenala začátek jeho pádu.

Dynastická situace v českých zemích nebyla na počátku 17. století růžová. Císař Rudolf II. ani jeho bratr Matyáš neměli potomky, kteří by mohli nastoupit na trůn. Stavy proto zvolily Ferdinanda II. Štýrského. Přestože bylo jeho protireformační smýšlení obecně známé, věřily jeho příslibu dodržovat náboženské svobody ukotvené v Rudolfově majestátu. V pozici krále ale Ferdinand II. nemínil české šlechtě ustupovat. Tento spor vyvrcholil pražskou defenestrací a zvolením kalvínského kurfiřta Fridricha Falckého českým králem.

TIP: Černý den na Bílé hoře: Začátek konce moci českých stavů

Stavovská společnost se silnou nekatolickou většinou doufala ve Fridrichovy vazby na Unii a protestantskou Anglii – vždyť manželkou nového panovníka byla Alžběta, dcera anglického a skotského krále Jakuba I. Ten však ke zklamání stavů protihabsburské povstání nepodpořil a stejně selhali další spojenci. Finální ránu zasadila Fridrichovi bitva na Bílé hoře. Rok a čtyři dny poté, co byl korunován, opustil „zimní král“ Prahu. Ztratil nejen české země, ale také Falc a kurfiřtskou hodnost. Zemřel 29. listopadu 1632 v Mohuči.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907