Opar cukrové vaty nad lagunou: Hejna plameňáků růžových

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Plameňáci mají krky v poměru k tělu ze všech ptáků nejdelší a maximálně ohebné díky 19 prodlouženým krčních obratlům. (foto: David Říha)

Hejno během siesty. Plameňáci pospávají nejraději na jedné noze s hlavou zachumlanou v peří a vítr je přitom něžně kolébá. Občas si ale schrupnou i vsedě s nohama pod sebou. (foto: David Říha)

Při sběru potravy často spolupracují. Stojí v předklonu proti sobě a přešlapují na místě, zatímco plovacími blánami odtrhávají bahno ode dna, důkladně ho mísí s vodou a bahenní kal pečlivě filtrují zobákem. (foto: David Říha)

Plameňáci krmí kuřátka v prvních dvou týdnech voletním mlékem. Své mládě si každý pozná po hlase. Něžně se ho dotkne zobákem a výživný sekret nechá volně stékat až půl hodiny, v závislosti na věku mláděte. Na fotce plameňák karibský, který je s p. růžovým nejčastěji zaměňován. (foto: David Říha)

Zobák plameňáka je uzpůsoben k filtrování bahenního kalu. Všimněte si jemných keratinových destiček na vnitřních okrajích čelistí, jejichž sevřením vznikne síto. Na něm ulpívá vhodná potrava. Při výběru dobrot si pomáhá i štětinkami na jazyku. (foto: David Říha)