Ekvádorská příroda na rozhraní: Ráj s ropnými vrty
-
Rio Coca, Rio Napo či Rio Yasuni jsou tradičním domovem indiánských kmenů Cofana, Quichua a Huaorani. Dnes jde o dopravní tepny
-
Odlesňování Amazonie ohrožuje mnoho druhů rosniček, které jsou velmi citlivé na změny prostředí
-
Terejové modronozí (Sula nebouxii) hnízdí ve velkých koloniích na ostrovech u pobřeží Kalifornského zálivu, na severozápadním pobřeží Jižní Ameriky a na Galapágách. Hnízda mají na zemi, méně často na nízkých keřích
-
Šuárové jsou poměrně početnou skupinou obývající tradičně území tropických pralesů v Ekvádoru a v Peru. Ještě v době cesty Zikmunda a Havelky praktikovaly údajně rituály lovců lebek
-
Vrt číslo jedna. Na tomto místě se začala v roce 1967 psát historie těžby ropy v Ekvádoru
-
Papoušek Ara Ararauna žije ve velké části Jižní Ameriky. Hnízdí v dutinách pralesních stromů vysoko nad zemí, živí se semeny, ořechy, plody a nejrůznější rostlinnou potravou
-
Malpy jsou inteligentní opice, které například dovedně využívají klacky ke shazování nedosažitelné potravy a kameny dokáží rozbít ořech
-
Kdo neochutnal, jako by nebyl ve městě Coca, bráně ekvádorské Amazonie
-
Mohutný hřeben Cordillera Oriental vystupuje nad Amazonskou nížinou
-
Domorodci na lovu pekari. Pekari žijí a pohybují se pralesem v početných až dvacetičlenných tlupách. Lov je pro domorodce svátkem a maso pak vítaným ne zcela běžným zpestřením jídelníčku. V Sarayaku jsou pro lov vyčleněna zvláštní území
-
Aguti bývá často pronásledován pro své maso, ale hlavně srst, která je vysoce ceněna. Díky jeho přizpůsobivosti v lokalitách poblíž lidských obydlí se na jeho početnosti naštěstí zatím neprojevila ani masivní ztráta přirozeného biomu – tropických deštných lesů
-
Děti žijící v pralese mají domácí mazlíčky na dosah ruky