Genový doping: Sportovci vylepšení pomocí genů

22.06.2013 - Jaroslav Petr

Sortiment genetických zákroků, kterými bychom mohli už v blízké budoucnosti vylepšit člověka, je poměrně široký. Existuje důvodné podezření, že některé z těchto genetických triků už se dokonce tajně používají


Reklama

Podle některých genetiků ve sportu bují tzv. genový doping, při kterém je zásahem do dědičné informace posílena nebo utlumena funkce vybraného genu a to ovlivní produkci vybrané bílkoviny.

Někdy je výhodné, aby měl sportovec bílkoviny více. To je případ erytropoetinu, který stimuluje tvorbu červených krvinek a přispívá tak ke zvýšení výkonů ve vytrvalostních sportech. Erytropoetin podávaný při klasickém dopingu v injekcích je vyroben v laboratořích pomocí bakterií a dá se od „kolegy“ vzniklého v lidském těle snadno odlišit. Proto jsou dopující hříšníci dosti často chyceni při dopingových kontrolách a potrestáni diskvalifikací.  Pokud by se ovšem podařilo nastartovat zvýšenou produkci tohoto hormonu v ledvinách sportovce, nikdo už by takto vzniklý produkt od „přírodního“ neodlišil. Sportovec by procházel antidopingovou kontrolou zcela hladce.

Utlumení genu se nabízí například jako cesta ke zvýšení objemu svalové hmoty. Bílkovina myostatin je produkována svalovinou a brání nadměrnému růstu svalů. Pokud její koncentrace klesnou, protože příslušný gen „usnul“ nebo byl cíleně narušen, pak dalšímu růstu svalu nic nebrání. Jsou známy případy lidí, kteří se narodili s poškozeným genem pro myostatin a jsou obdařeni nejen mohutným svalstvem, ale i nevšední silou. Genový doping může stejnou dispozici dopřát každému.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907