Geny pro kreativitu zvyšují riziko schizofrenie a bipolární poruchy

10.06.2015 - Stanislav Mihulka

Dušení porucha a sklony ke tvorbě uměleckých děl mají podle výzkumu na Islandu stejné genetické kořeny


Reklama

Už před časem se zjistilo, že existuje souvislost mezi sklonem k umění a duševními poruchami, jako je třeba schizofrenie. Lidé si všimli, že umělci bývají výstřední nejen svými díly, ale i chováním. Až doteď ale nebylo jasné, jestli je za tím genetika anebo třeba jenom podobný životní styl či prostředí, v němž umělci obvykle žijí.

Vědci vyžili data nasbíraná na Islandu, kde probíhá výzkum genetických faktorů ve velkém měřítku. Zhodnotili genetická rizika schizofrenie a bipolární poruchy, známé též jako maniakální deprese, při níž se prudce mění nálady, u celkem 86 292 Islanďanů – v souvislosti s jejich kreativitou. Kreativitu přitom vyjádřili velmi jednoduše, jako členství v některém islandském uměleckém sdružení, od herců a tanečníků až po spisovatele.

Ukázalo se, že genetická rizika schizofrenie i bipolární poruchy jsou u kreativních Islanďanů, v porovnání s celou populací Islandu nápadně vyšší. Závěry výzkumu potvrzují významnou roli genetiky při vývoji kreativity a zároveň její osudové spojení s duševními poruchami. Snad bychom mohli teď být vlídnější vůči celebritám z uměleckého prostředí, jejichž výstřelky hltají bulvární média.

Reklama

  • Zdroj textu:

    King's College London, Nature Neuroscience

  • Zdroj fotografií: Vincent Van Gogh



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907