Gunung Bromo: Božsky nemilosrdný vulkán na Jávě

16.06.2013 - Marek Telička

<p>Ve věznici Aranjuez jsou vedle klasických cel i speciální prostory pro rodiny s dětmi.</p>

Ve věznici Aranjuez jsou vedle klasických cel i speciální prostory pro rodiny s dětmi.


Reklama

Národní park Bromo-Tengger-Semeru je jedním z nejkrásnějších míst východní části indonéského ostrova Jáva. Dominantním vrcholem této oblasti je 3 676 metrů vysoká sopka Gunung Semeru (vlevo vzadu), na první pohled zaujme i pravidelně utvářený Gunung Batok (zcela vepředu). Primát nejznámějšího útvaru kaldery ovšem drží stále aktivní sopka Gunung Bromo (2 329 m n. m., na snímku vlevo vepředu), jejíž poslední erupce byla zaznamenána v roce 2007.

K vulkánu se vztahuje pradávná legenda, podle níž na konci 15. století prchala princezna Roro Anteng a její muž Joko Seger z říše Majapahit před rozpínajícím se islámem. Usadili se poblíž sopky a nové panství pojmenovali Tengger (složenina posledních slabik jejich jmen). Království se vedlo dobře, ale manželé dlouho nemohli mít děti. Vyšplhali tedy ke kráteru a prosili o pomoc bohy. Ti jim přislíbili četné potomstvo, ale požadovali, aby pár obětoval poslední dítě, které zplodí. Roro Anteng potom v průběhu dalších let dala život 25 potomkům, ale odmítla svrhnout poslední dítě do kráteru. Bohové se rozběsnili a sopka začala metat oheň a kameny. Dítě nakonec muselo být obětováno a z kráteru se ihned poté ozval jeho hlas, který místním lidem přikazoval slavit na tomto místě každoroční děkovnou slavnost. Ta se zde skutečně koná dodnes.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907