Guy Fawkes: Terorista s kordem v ruce

05.11.2019 - Jaroslav Ostrčilík

Novodobí revolucionáři ze skupiny Anonymous se s oblibou skrývají za masku, kterou inspiroval obličej legendárního atentátníka Guye Fawkese. Stačilo málo, a dokázal by vyhodit do povětří britský parlament i s králem

<p>Tvář Guye Fawkese coby radikálního bořitele starých pořádků se stala symbolem mnoha současných hnutí vystupujících proti systému. Nejčastěji ji používají počítačoví hackeři ze skupiny Anonymous, kteří útočí na servery vlád i obchodních korporací. </p>

Tvář Guye Fawkese coby radikálního bořitele starých pořádků se stala symbolem mnoha současných hnutí vystupujících proti systému. Nejčastěji ji používají počítačoví hackeři ze skupiny Anonymous, kteří útočí na servery vlád i obchodních korporací. 


Reklama

Legenda se zrodila počátkem 17. století v Anglii: Království tehdy mělo za sebou sedm dekád politické nestability a náboženských nesvárů, které vyvolal tudorovec Jindřich VIII., když vytrhl anglickou církev z rukou papežského stolce a učinil ji zcela nezávislou na přáních Říma. Církev přestala být katolickou a stala se anglikánskou. Její novou hlavou byl přitom sám král.

Jeho dcera Alžběta I. pak dokonce zavedla povinnou přísahu na panovníka pro kohokoliv, kdo usiloval o veřejný úřad. A pokud se občan neúčastnil státních bohoslužeb, musel počítat s pokutami, případně s vězením, či dokonce s hrdelním trestem. Lidé věrní Římu byli nuceni praktikovat svoji víru potají.

Až se ucho utrhne

Utlačovaní katolíci proto tajně doufali, že by svobodnou a bezdětnou Alžbětu mohla na trůně vystřídat skotská královna Marie, její sestřenice katolického vyznání. Prozíravá panovnice ji však obvinila z velezrady a nechala ji popravit. Královská rada, která koncem 16. století plnila roli vlády, poté v tajnosti zvolila za budoucího monarchu Mariina syna Jakuba I. Stuarta a výměna nakonec proběhla hladce: Většina „papežovců“ nového vládce vítala – ačkoliv byl totiž protestant, proslul svou tolerancí vůči katolíkům.

Náboženské uvolnění se však s novým panovníkem zcela nedostavilo – například tresty za nechození do anglikánského kostela Jakub nezrušil, pouze je nevymáhal. Jen pár měsíců po jeho korunovaci navíc vyšlo najevo několik katolických spiknutí a pohár královy trpělivosti přetekl, když našel mezi věcmi své ženy růženec, který jí přes špiona poslal papež: Panovník ve vzteku přikázal všem jezuitům a katolickým kněžím opustit zemi a obnovil vymáhání pokut za nepřítomnost na mši.

Boží bojovníci

V únoru 1604 se ve Flandrech vylodil anglický gentleman jménem Guy Fawkes, který ve službách španělského krále cestoval západní Evropou, kul pikle a podněcoval boj za katolickou víru. Ve Flandrech se potkal s anglickým katolíkem Thomasem Wintourem, jenž se zrovna marně snažil přesvědčit španělskou armádu, že je v zájmu církve zavraždit krále Jakuba. Zatímco Španělé odmítali spolupracovat, ve Fawkesovi objevil Wintour podobně smýšlejícího druha. 

Oba „svatí válečníci“ si padli do oka a o tři měsíce později se setkali v londýnské krčmě spolu s dalšími konspirátory. Celkem čtyři muži odpřisáhli na modlitební knížku mlčenlivost, a dokonce přijali svátost boží od kněze, který shodou okolností v přilehlé místnosti sloužil mši. Atentát na krále chtěli spáchat během ustavujícího zasedání parlamentu, jež se mělo konat v únoru roku 1605. Jednání však bylo odloženo na říjen kvůli moru, který právě pustošil zemi. Konspirátoři tak měli dost času na přípravu: Podařilo se jim zrekrutovat několik dalších mužů a podle legendy se následně pustili do kopání tunelu směrem k parlamentu. Při hloubení pak náhodou objevili sklepení domu, jež sahalo až pod zasedací sál ve Westminsterském paláci. 

Dvakrát víc prachu

V tomto bodě se však legenda s pravdou rozchází: Na ražbu tunelu nebyli atentátníci vybaveni, neměli ani potřebné vzdělání, nemluvě o tom, že se po kopání nedochovala jediná stopa. Ve skutečnosti totiž nebylo třeba kopat – spiklenci našli sklepení přímo v areálu Westminsterského paláce. Tehdejší parlament se nijak nepodobal dnešním hermeticky uzavřeným a dobře hlídaným sídlům politických institucí a v jeho okolí se nacházelo mnoho kaplí, cechovních domů i soukromých příbytků. Muži si tedy pronajali dům hned vedle sněmovny, jehož zanedbané a nepoužívané sklepení zasahovalo přímo pod jednací místnost

Do prostor pod sálem posléze nanosili dvacet sudů střelného prachu, ten jim však zvlhl. Fawkes proto rozhodl, že je potřeba množství výbušniny zdvojnásobit – pro jistotu. Ve sklepě nakonec shromáždili dost trhaviny, aby zničila celý palác a zabila všechny v okruhu sta metrů

Za vším hledej ženu

Problém nastal v okamžiku, kdy ženám spiklenců začalo docházet, co jejich manželé chystají: Protože by exploze zabila také mnoho jejich přátel a příbuzných, deset dní před atentátem dostal lord Monteagle, švagr jednoho z konspirátorů, dopis, v němž stálo: „Pokud je Vám život milý, vymyslete si důvod, proč se nezúčastnit tohoto parlamentu, protože Bůh a člověk ztrestají špatnost doby.“ Psaní nakonec putovalo ke dvoru, načež byla 5. listopadu nařízena prohlídka paláce.

Při zkoumání sklepa stráže objevily podezřelou hromadu dřeva a cizího muže, který tvrdil, že otop patří jeho pánovi. Sluha ovšem uvedl jméno známého katolíka, což se králi právě nelíbilo – a tak nařídil další, důkladnější prohlídku. Při druhém pátrání přistihli Fawkese na stejném místě jako předtím, ovšem už nikoliv v přestrojení za sluhu, nýbrž v dlouhém kabátě, s širokým kloboukem a v jezdeckých botách s ostruhami. Nezvaným hostům se představil jako John Johnson a následně byl zajat: V jeho kapsách se našly zápalky, koudel a kapesní hodinky.

Jako domeček z karet

Jakmile se zpráva o zadržení jakéhosi Johnsona rozkřikla, sedli spiklenci na koně a tryskem opustili Londýn. V hlavním městě posílili hlídky u bran a zavřeli přístavy na Temži, Fawkesovy komplice se však polapit nepodařilo – a on sám při výslechu tvrdil, že se chystal krále zabít bez jakékoliv pomoci zvenčí. 

Atentátníka převezli do pevnosti Tower, aby jej na příkaz panovníka podrobili mučení, jež se v tehdejší Anglii uplatňovalo jen výjimečně. Fawkes se prý zprvu utrpení vysmíval, druhého dne odpoledne však jeho vůle zeslábla a začal vypovídat. Spiklenci na útěku se mezitím ubytovali v domě jednoho z nich, asi dvě stě kilometrů za Londýnem. Usedlost ale nakonec obklíčili vojáci: Během krátké přestřelky dva muži zemřeli, dva vyvázli se zraněním a ostatní se vzdali.

Příliš krátká oprátka

Domovy zatčených byly prohledány a vypleněny, některým rodinám sebrali veškerý majetek. Koncem ledna 1606 pak spiklenci stanuli před soudem, jehož se zúčastnil i král s rodinou. Hlavní obžalované čekal rozsudek smrti a symbolické popravě neunikli ani oba muži zabití při zatýkání – jejich těla vyhrabali a odseknuté hlavy napíchli před parlamentem

Dva dny po přelíčení přivázali první tři odsouzené za koně a za jásotu přihlížejících mas je vláčeli ulicemi Londýna. Před popravištěm je svlékli do košil a oběsili na tak krátkém laně, že jim pád skrz šibeniční propadlo nezlomil vaz. Těsně před udušením je kat a jeho pohůnci sundali, zaživa je vykastrovali a vyřízli jim vnitřnosti. Mrtvoly byly rozčtvrceny a poslány do čtyř koutů království jako děsivá putovní výstava

Zrodil se hrdina

Zesláblý Guy Fawkes dokázal vystoupat na lešení pouze s katovou pomocí. Na rozdíl od svých kompliců však nezažil agonii kastrace, neboť mu i zkrácené lano přece jen zlomilo vaz: Spekuluje se, že se z posledních sil vrhnul z tribuny do davu nebo měl prostě štěstí.

TIP: Jen pro odvážné: Ve středověkém Londýně šlo člověku doslova o život!

Každopádně z něj odvážný pokus odstranit krále a vrátit lidem svobodu vyznání udělal symbol spiknutí, potažmo celého století konfliktů v otázkách víry na britských ostrovech. Současníky zatracovaný a dlouhá léta rituálně zesměšňovaný Fawkes ovšem začal v 19. století ožívat coby literární hrdina a dnes se „jeho tváří“ zaštiťuje řada bojovníků za lidská práva. 

Oslavy atentátu

Ještě v den Fawkesova dopadení byli Londýňané vyzváni, aby zmařený atentát oslavili zapalováním ohňů. Do poloviny 19. století pak 5. listopad platil za státní svátek a dodnes se jedná o tradiční večer ohňostrojů. V minulosti patřilo k oslavám i pálení loutek představujících papeže nebo Fawkese samotného, přičemž tento rituál doprovázel popěvek, který zná každý anglický školák: „Remember, remember! The fifth of November, the gunpowder treason and plot; I know of no reason why the gunpowder treason should ever be forgot!“ – tedy „Vzpomeň si, vzpomeň! Pátý listopad, pikle a střelný prach! Neznám já důvod, proč zrada ta střelná by kdy zapadnout měla!“

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Most Çanakkale 1915 má v šesti pruzích spojit evropskou a asijskou část Turecka.

Zajímavosti

Lidské embryo

Věda

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Příroda

Výron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.

Vesmír

Adolf Hoffmeister v Café les Deux Magots v Paříži v roce 1969. V pozadí kresba z vězení La Santé (1940) nazvaná Mon Avoir - barveno čokoládou, tabákem, špínou ze zdí a inkoustem.

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907