Hamburger ze zkumavky: Budoucnost stravování?

09.08.2013 - Jan Miklín

Vědcům se podařilo vyrobit první hamburger z kmenových buněk, tedy maso, které lze s trochou nadsázky nazvat „umělým“. Může být řešením potenciální potravinové krize?

<p>Bibli se také říká Písmo svaté nebo jen Písmo. Některé církve ji označují i jako Boží slovo.</p>

Bibli se také říká Písmo svaté nebo jen Písmo. Některé církve ji označují i jako Boží slovo.


Reklama

Spotřeba masa na celém světě stále stoupá a je jasné, že při současném růstu populace jde o stěží udržitelný trend. Na „výrobu“ kilogramu masa, tedy krmivo a vodu pro zvíře, se spotřebuje velké množství primárních zdrojů, které by jinak nasytili mnohem více lidí. Jednou z možností, jak uspokojit poptávku po mase a zároveň tolik nezatěžovat naši planetu, by mohla být výroba masa „umělého“.

Vedoucí projektu Mark Post z Maastrichtské univerzity využil princip, který je již poměrně dlouho známý: množení odebraných kmenových buněk. Ty profesor odebral z tkáně kravského svalu a následně rozmnožoval. Výsledkem kultivace bylo velké množství asi centimetr dlouhých a jen několik milimetrů tlustých pásků, které byly následně spojeny dohromady. Jelikož maso pocházelo z jednoho druhu buněk, neobsahovalo tuk – určitá suchost byla jediná věc, která byla chuti „umělého“ hamburgeru vytýkána na ochutnávce. Maso je také přirozeně bezbarvé, respektive bílé, proto byly před zpracováním přibarveny.

Náklady na výrobu první porce byly v přepočtu více jak půl milionu korun, avšak je jasné, že další vývoj je sníží. Můžeme jen hádat, zda se umělé maso stane běžnou součástí našeho jídelníčku, nebo šlo o slepou uličku.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Cesta ke špicberskému souostroví byla velmi komplikovaná. Skutečné problémy však tehdy Italii teprve čekaly.

Zajímavosti
Zajímavosti

Dávné značky (ve výřezu) ve starém kostele měly chránit před čarodějnicemi a černou magií.

Věda
Vesmír
Historie

„Plavit se“ umí i gekoni

Indický oceán z Madagaskaru na Andamanské ostrovy přepluli před 6 miliony předci gekonů felsuma andamanská (Phelsuma andamanense). Na přírodním voru se plavili více než 5 000 kilometrů. Dnes jsou v Bengálském zálivu jedinými zástupci felsum. Jejich nejbližší příbuzní žijí stále v „domovině předků“ na jihozápadě Indického oceánu. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907