Historický okamžik: První planeta velikosti Země v obyvatelné zóně

18.04.2014 - Petr Broža

Konečně se to podařilo. Díky družici Kepler známe první exoplanetu, která má velikost téměř stejnou jako naše Země a nachází se v tzv. zóně života. Doplněná nová infografika


Reklama

Přestože je družice Kepler po loňské poruše poněkud invalidní, vědci stále analyzují data, která získala ještě v době plné funkčnosti. V březnu byl například oznámen objev více než 700 nových exoplanet, z nichž některé se nacházejí v zóně života.

Proč je tedy objev nové planety, která by mohla podporovat život, tak přelomový? Jde totiž o první planetu velikosti naší Země, která se nachází ve správné vzdálenosti od domovské hvězdy. Jmenuje se Kepler-186f, má půrměr 1,1násobek Země  a nachází se od nás zhruba 490 světelných let daleko. Společně s dalšími čtyřmi planetami obíhá hvězdu Kepler-186. Z této pětice se ale jako jediná nachází dostatečně daleko od svého slunce, aby nebyla „uvařena“ zaživa, a současně blízko, aby nezmrzla „na kost“.

„Objev planety Kepler-186f je zásadním krokem v objevování cizích světů, které by mohly připomínat ten náš,“ uvedl Paul Herzt z NASA. „Naše budoucí mise jako TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) nebo JWST (the James Webb Space Telescope) se budou zaměřovat na hledání kamenných planet velikosti Země a studovat jejich atmosféry.“

Dvojče, nebo sestřenice?

I když složení nově objevené planety neznáme, lze předpokládat, že se jedná o kamennou planetu s vlastní atmosférou. Obíhá kolem hvězdy slabší než naše Slunce, červeného trpaslíky třídy M, typ hvězdy, která tvoří zhruba 70 % všech hvězd naší Galaxie. Na jednu stranu má tato hvězda svítivost zhruba třetinu našeho Slunce, na druhou stranu se od ní planeta Kepler-186f nachází jen 53 milionů kilometrů daleko, a tedy blíže než Země ke Slunci (150 mil. km).

Kolem hvězdy oběhne Kepler-186f jednou za 130 dní a od své mateřské hvězdy získává zhruba jednu třetinu energie co naše Země, což ji staví na vnější okraj obyvatelné zóny. Na obloze planety by tak slunce v poledne bylo stejně jasné jako u nás zhruba hodinu před západem.

„Fakt, že se planeta nachází v obyvatelné zóně, samozřejmě neznamená, že obyvatelná nebo dokonce obydlená je. Teplota planety závisí na tom, zda má atmosféru, a pokud ano, zda není příliš hustá nebo řídká, jak rychlé jsou v ní větry, jak rychle se planeta otáčí okolo své osy a podobně,“ doplňuje Thomas Barclay, jeden ze spoluautorů studie. „Kepler-186f tak nemusí být dvojče Země, ale spíše její sestřenice.“

Na velikosti záleží

A proč je tak důležité najít planetu velikosti naší Země? Proč nemůže být obyvatelná planeta větší, nebo menší? Vědci spočítali, že maximální velikostí obyvatelné planety je 1,5násobek až dvounásobek Země. Větší planeta už má dostatek hmoty na to, aby mohla nabalovat vodík a helium a postupem času by připomínala spíše plynné obry jako Uran nebo Neptun. Naopak menší planeta si svou atmosféru neudrží, což potkalo například Mars.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Autoportrét roveru Curiosity na náhorní plošině Naukluft na úpatí Mount Sharp.

Vesmír

Nesourodá dvojice z Pompejí zahynula strašnou smrtí v pyroklastickém mračnu.

Věda

Landwasserský viadukt je jednokolejný šestiklenbový zakřivený železniční viadukt, který se vine nad švýcarskou říčkou Landwasser a spojuje zastávky Alvaneu a Filisur. Na své jihovýchodní straně ústí do 216 metrů dlouhého Landwasserského tunelu. Viadukt navrhl Alexander Acatos a v letech 1901 až 1902 jej postavila firma Müller & Zeerleder. Stavba, která se nachází ve výšce přes tisíc metrů nad mořem, je 65 metrů vysoká a na délku měří 136 metrů. Od roku 2008 je viadukt součástí kulturního dědictví UNESCO.

Zajímavosti
Revue

Situace zachycená na tomto snímku nebývá příliš často k vidění. Obrázek samice medvěda hnědého s mládětem na zádech má však logické vysvětlení.

Příroda

Interiér londýnské kavárny na přelomu 18. a 19. století. Ženská petice proti pití kávy vylíčila kafaře jako neschopné impotenty.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907