Homo sapiens versus neandertálec: První vyhubený druh

03.06.2013 - Vladimír Socha

Dlouho se předpokládalo, že se neandertálci mohli příležitostně křížit s našimi prapředky a že tak v žilách některých z nás možná stále koluje jejich krev. Dokázat se to nepodařilo, naopak se zdá, že naši předci neandertálce vyhubili


Reklama

Existují sice nálezy koster se smíšenými znaky neandertálce a člověka (a k interbreedingu tak možná občas docházelo), tyto jistě velmi řídké výjimky ale na genové mapě současného lidstva stopu nezanechaly. Poslední neandertálci mizí z fosilního záznamu před 24 tisíci lety, kdy byly v Evropě již asi 15 tisíc let rozšířeny populace našich předků. Není jisté, jakým způsobem se k sobě oba druhy lidského rodu chovaly, zdá se však pravděpodobné, že neandertálec byl postupně vytlačován v boji o potravní zdroje a revíry.

Naši kromaňonští předkové ovládali podstatně dokonalejší dorozumívání v podobě rozvinuté řeči a bylo jich zřejmě také podstatně více (předpokládá se, že populace neandertálců v Evropě nikdy nepřesáhla zhruba 10 000 jedinců).

TIP: Jak dlouho žili mamuti? A jak dlouho neandertálci? Odpověď přinesla analýza DNA

Neandertálci byli našimi předky pravděpodobně stále více vytlačováni na západ Evropy, neboť jejich nejmladší nálezy známe z jeskynního systému kolem Gibraltaru. Scénáře totální genocidy ze strany našich předků jsou však nejspíš značně přehnané. Neandertálci prostě v dlouhodobé konkurenci nedokázali progresivnějšímu druhu Homo sapiens vzdorovat. Jisté lokální konflikty mezi jednotlivými skupinami obou druhů nicméně lze předpokládat. Dá se tedy dokonce říci, že neandertálec byl jedním z prvních živočišných druhů, které jsme přivedli na červenou listinu a k následné záhubě.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907