Dlouho se předpokládalo, že se neandertálci mohli příležitostně křížit s našimi prapředky a že tak v žilách některých z nás možná stále koluje jejich krev. Dokázat se to nepodařilo, naopak se zdá, že naši předci neandertálce vyhubili
Existují sice nálezy koster se smíšenými znaky neandertálce a člověka (a k interbreedingu tak možná občas docházelo), tyto jistě velmi řídké výjimky ale na genové mapě současného lidstva stopu nezanechaly. Poslední neandertálci mizí z fosilního záznamu před 24 tisíci lety, kdy byly v Evropě již asi 15 tisíc let rozšířeny populace našich předků. Není jisté, jakým způsobem se k sobě oba druhy lidského rodu chovaly, zdá se však pravděpodobné, že neandertálec byl postupně vytlačován v boji o potravní zdroje a revíry.
Naši kromaňonští předkové ovládali podstatně dokonalejší dorozumívání v podobě rozvinuté řeči a bylo jich zřejmě také podstatně více (předpokládá se, že populace neandertálců v Evropě nikdy nepřesáhla zhruba 10 000 jedinců).
TIP: Jak dlouho žili mamuti? A jak dlouho neandertálci? Odpověď přinesla analýza DNA
Neandertálci byli našimi předky pravděpodobně stále více vytlačováni na západ Evropy, neboť jejich nejmladší nálezy známe z jeskynního systému kolem Gibraltaru. Scénáře totální genocidy ze strany našich předků jsou však nejspíš značně přehnané. Neandertálci prostě v dlouhodobé konkurenci nedokázali progresivnějšímu druhu Homo sapiens vzdorovat. Jisté lokální konflikty mezi jednotlivými skupinami obou druhů nicméně lze předpokládat. Dá se tedy dokonce říci, že neandertálec byl jedním z prvních živočišných druhů, které jsme přivedli na červenou listinu a k následné záhubě.
100+1 zahraniční zajímavost
Shutterstock
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)