Houževnatí lachtani arktičtí: Lovci, bojovníci i kořist

07.09.2018 - Marek Telička

Lachtani antarktičtí se velikostí nemohou rovnat rypoušům ani mrožům, ale přesto se dá říct, že patří spíše k větším druhům ploutvonožců. Samci potřebují svoji zdatnost nejen kvůli zdárnému lovu, ale také pro období říje...

<p>Samice lachtana arktického s mládětem v lachtaní kolonii na ostrovech Jižní Georgie. Novorozená mláďata jsou pokryta černou kožešinou, která je o dva až tři měsíce nahrazena stříbrošedou srstí. Ještě později jejich kožich nabývá hnědavého odstínu a s přibývajícím věkem tmavne</p>

Samice lachtana arktického s mládětem v lachtaní kolonii na ostrovech Jižní Georgie. Novorozená mláďata jsou pokryta černou kožešinou, která je o dva až tři měsíce nahrazena stříbrošedou srstí. Ještě později jejich kožich nabývá hnědavého odstínu a s přibývajícím věkem tmavne


Reklama

Samičky lachtanů antarktických (Arctocephalus gazela) dorůstají délky 1,2–1,4 metru a hmotnosti do 55 kilogramů, samci jsou výrazně větší. Dospělé kusy dosahují délek kolem dvou metrů a průměrné hmotnosti bezmála 190 kilogramů. Jsou to výborní lovci, kteří se na dobu až deseti minut umí ponořit do hloubky 250 metrů, i když jejich typické ponory směřují na 3–4 minuty jen asi 40 metrů hluboko. Živí se především krilem, ryby a hlavonožci, občas ukořistí ptáka.

TIP: Arktičtí mroži lední: Mrazivá setkání s mořskými slony

Samci potřebují svoji zdatnost nejen kvůli zdárnému lovu, ale také pro období říje, jehož hlavní část probíhá zhruba mezi listopadem a lednem. Na pláže ostrovů dočasně osvobozených od ledového příkrovu nejprve připlouvají právě samci, kteří spolu bojují o teritorium. Při těchto tvrdých střetech dochází často i ke smrtelným zraněním a samci ztrácejí denně 1,5 kilogramu na váze. Těm nejúspěšnějším je odměnou harém až dvaceti samic, s nimiž se páří, aby založili novou generaci. Samičky ovšem musí nejprve dát život malým lachtanům, jejichž život uvnitř matčina lůna započal na stejných místech předchozí sezónu.

V průběhu říje se pak novopečené matky starají o malé lachtany, páří se a zároveň vyrážejí lovit na moře. Přes veškerou péči se konce prvního života nedočká celá čtvrtina mláďat, z nichž mnohá padnou za oběť nejhorším nepřátelům – tuleňům leopardím a kosatkám.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907