Houževnatí lachtani arktičtí: Lovci, bojovníci i kořist

07.09.2018 - Marek Telička

Lachtani antarktičtí se velikostí nemohou rovnat rypoušům ani mrožům, ale přesto se dá říct, že patří spíše k větším druhům ploutvonožců. Samci potřebují svoji zdatnost nejen kvůli zdárnému lovu, ale také pro období říje...

<p>Samice lachtana arktického s mládětem v lachtaní kolonii na ostrovech Jižní Georgie. Novorozená mláďata jsou pokryta černou kožešinou, která je o dva až tři měsíce nahrazena stříbrošedou srstí. Ještě později jejich kožich nabývá hnědavého odstínu a s přibývajícím věkem tmavne</p>

Samice lachtana arktického s mládětem v lachtaní kolonii na ostrovech Jižní Georgie. Novorozená mláďata jsou pokryta černou kožešinou, která je o dva až tři měsíce nahrazena stříbrošedou srstí. Ještě později jejich kožich nabývá hnědavého odstínu a s přibývajícím věkem tmavne


Reklama

Samičky lachtanů antarktických (Arctocephalus gazela) dorůstají délky 1,2–1,4 metru a hmotnosti do 55 kilogramů, samci jsou výrazně větší. Dospělé kusy dosahují délek kolem dvou metrů a průměrné hmotnosti bezmála 190 kilogramů. Jsou to výborní lovci, kteří se na dobu až deseti minut umí ponořit do hloubky 250 metrů, i když jejich typické ponory směřují na 3–4 minuty jen asi 40 metrů hluboko. Živí se především krilem, ryby a hlavonožci, občas ukořistí ptáka.

TIP: Arktičtí mroži lední: Mrazivá setkání s mořskými slony

Samci potřebují svoji zdatnost nejen kvůli zdárnému lovu, ale také pro období říje, jehož hlavní část probíhá zhruba mezi listopadem a lednem. Na pláže ostrovů dočasně osvobozených od ledového příkrovu nejprve připlouvají právě samci, kteří spolu bojují o teritorium. Při těchto tvrdých střetech dochází často i ke smrtelným zraněním a samci ztrácejí denně 1,5 kilogramu na váze. Těm nejúspěšnějším je odměnou harém až dvaceti samic, s nimiž se páří, aby založili novou generaci. Samičky ovšem musí nejprve dát život malým lachtanům, jejichž život uvnitř matčina lůna započal na stejných místech předchozí sezónu.

V průběhu říje se pak novopečené matky starají o malé lachtany, páří se a zároveň vyrážejí lovit na moře. Přes veškerou péči se konce prvního života nedočká celá čtvrtina mláďat, z nichž mnohá padnou za oběť nejhorším nepřátelům – tuleňům leopardím a kosatkám.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Koalové na Klokaním ostrově nikdy neviděli člověka a záchrana ze spáleného lesa je pro ně velmi stresující.

Zajímavosti
Revue

Americké konopí na předpis má více THC, než je nutné, a nejspíš i více, než je zdrávo.

Věda
Vesmír

Život dobrovolců s sebou nesl nebezpečí komolení češtiny

Historie

Čarokrásní otakárci

V naší přírodě se můžete setkat se dvěma opravdovými klenoty: otakárkem fenyklovým a otakárkem ovocným. Je potěšitelné, že zatímco v nedávno minulých časech byl jejich výskyt velmi vzácný, v posledních letech se s nimi můžete setkat častěji. Přestože se v literatuře dočtete, že otakárek ovocný je v našich krajích vzácnější než fenyklový, moje osobní zkušenost to nepotvrzuje: ovocného vídám mnohonásobně častěji.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) připomíná krasavce z tropů. Od ovocného se liší kresbou na křídlech, sytější základní barvou (béžovou až žlutou), červenými oky a kratšími ostruhami. I tento motýl je skvělým letcem, oddávajícím se hilltoppingu. Je dvougenerační, v nejteplejších oblastech jižní Moravy až třígenerační. Dospělci létají od konce dubna do září. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách – např. na mrkvi, kopru, kmínu, fenyklu, bedrníku atd.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907