Hovory k hluchým a Masarykův trest smrti

09.10.2015 - Jan Čurda

Velká většina českých politiků dlouho doufala, že loajální postoj monarchii bude na konci války oceněn a poměry se vrátí ke stavu před válkou. Někteří však věřili ve vítězství válečných protivníků Německa a Rakouska-Uherska a pokoušeli se navázat spojení s mocnostmi Dohody.


Reklama

Po vypuknutí války neměly protirakousky smýšlející politické skupiny žádnou představu o tom, jak pracovat a skládaly veškeré naděje v dohodové mocnosti. Zpočátku se také věřilo, že válka bude krátká a Rusové brzo obsadí české země. Této myšlence se oddával především K. Kramář, představitel mladočeské strany. Ten dokonce již před válkou rozpracoval projekt slovanské federace pod ruskou hegemonií. Jiný směr reprezentoval T. G. Masaryk, předseda České strany pokrokové (realistické), významná osobnost vědeckého a politického života uznávaná doma i v zahraničí. Masaryk se orientoval na západní dohodové mocnosti a věřil v jejich vítězství, čehož mínil využít pro boj českého národa o samostatnost.

V září 1914 se Masaryk vypravil do neutrálního Holandska, odkud písemně požádal své přátele, francouzského historika E. Denise, anglického novináře H. W. Steedaa a historika R. W. Setona-Watsona, aby zjistili stanovisko nejvyšších kruhů dohodových velmocí k budoucnosti Rakouska-Uherska. Při druhé cestě do Nizozemska v říjnu 1914 diskutoval své názory na vytvoření budoucího českého státu se Seton-Watsonem, který z nich vypracoval memorandum pro vládu Velké Británie. Pro vzrůstající nebezpečí zatčení se koncem r. 1914 Masaryk rozhodl odejít do emigrace. V lednu 1915 se přes Itálii dostal do Ženevy, kde se pod jeho vedením vytvořila česká politická emigrace, která si kladla za cíl přesvědčit dohodové státníky, aby souhlasili s rozčleněním Rakouska-Uherska a vytvořením samostatného českého (československého) státu. Masaryk byl však sám a potřeboval pomoc. Naléhavě vzkazoval, že by měli emigrovat další čeští politici, že je nutné vystoupit doma s opozičním stanoviskem. Jakoby ale mluvil k hluchým.

Masaryk oficiálně zahájil zahraniční odboj 4. července 1915 v Curychu veřejným projevem u příležitosti nadcházejícího 500. výročí upálení Jana Husa. V tomto projevu označil Rakousko-Uhersko za představitele protireformace a reformaci za českou ideu, mezi nimiž není možný smír. Vyslovil přesvědčení, že válka přinese českému národu svobodu i samostatnost, a zdůraznil, že je pro každého Čecha povinností učinit pro svobodu svého národa vše, co je v jeho silách. O dva dny později vyhlásil ve švýcarském tisku jménem českého národa válku Rakousko-Uhersku. Vrchní armádní velitelství rakousko-uherské armády vydalo 4. 8. 1915 za tato vystoupení na Masaryka zatykač pro velezradu a vyzvědačství proti válečné moci státu. Ve válce to neznamenalo nic jiného než trest smrti. 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Česká verze juggeru zůstává věrná originálnímu postapokalyptickému pojetí, včetně brutálnějších soubojů.

Zajímavosti

Chrám s téměř tisíciletou tradicí hostil v minulosti jen ty nejnadanější žáky.

Zajímavosti

Jsme ve vesmíru sami? A pokud ano, proč nás ještě nikdo nekontaktoval?

Vesmír

Charles Lindbergh, Fred Astaire a Albert Fall. Jejich aféry plnily první stránky amerických novin v první polovině minulého století.

Historie

Za pár týdnů vyjde životní dílo Miroslava Brože ve spoluautorství s Milanem Kopeckým

Válka

Každá červená tečka na snímku satelitu Suomi NPP představuje jeden požár.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907