Hovory k hluchým a Masarykův trest smrti

09.10.2015 - Jan Čurda

Velká většina českých politiků dlouho doufala, že loajální postoj monarchii bude na konci války oceněn a poměry se vrátí ke stavu před válkou. Někteří však věřili ve vítězství válečných protivníků Německa a Rakouska-Uherska a pokoušeli se navázat spojení s mocnostmi Dohody.


Reklama

Po vypuknutí války neměly protirakousky smýšlející politické skupiny žádnou představu o tom, jak pracovat a skládaly veškeré naděje v dohodové mocnosti. Zpočátku se také věřilo, že válka bude krátká a Rusové brzo obsadí české země. Této myšlence se oddával především K. Kramář, představitel mladočeské strany. Ten dokonce již před válkou rozpracoval projekt slovanské federace pod ruskou hegemonií. Jiný směr reprezentoval T. G. Masaryk, předseda České strany pokrokové (realistické), významná osobnost vědeckého a politického života uznávaná doma i v zahraničí. Masaryk se orientoval na západní dohodové mocnosti a věřil v jejich vítězství, čehož mínil využít pro boj českého národa o samostatnost.

V září 1914 se Masaryk vypravil do neutrálního Holandska, odkud písemně požádal své přátele, francouzského historika E. Denise, anglického novináře H. W. Steedaa a historika R. W. Setona-Watsona, aby zjistili stanovisko nejvyšších kruhů dohodových velmocí k budoucnosti Rakouska-Uherska. Při druhé cestě do Nizozemska v říjnu 1914 diskutoval své názory na vytvoření budoucího českého státu se Seton-Watsonem, který z nich vypracoval memorandum pro vládu Velké Británie. Pro vzrůstající nebezpečí zatčení se koncem r. 1914 Masaryk rozhodl odejít do emigrace. V lednu 1915 se přes Itálii dostal do Ženevy, kde se pod jeho vedením vytvořila česká politická emigrace, která si kladla za cíl přesvědčit dohodové státníky, aby souhlasili s rozčleněním Rakouska-Uherska a vytvořením samostatného českého (československého) státu. Masaryk byl však sám a potřeboval pomoc. Naléhavě vzkazoval, že by měli emigrovat další čeští politici, že je nutné vystoupit doma s opozičním stanoviskem. Jakoby ale mluvil k hluchým.

Masaryk oficiálně zahájil zahraniční odboj 4. července 1915 v Curychu veřejným projevem u příležitosti nadcházejícího 500. výročí upálení Jana Husa. V tomto projevu označil Rakousko-Uhersko za představitele protireformace a reformaci za českou ideu, mezi nimiž není možný smír. Vyslovil přesvědčení, že válka přinese českému národu svobodu i samostatnost, a zdůraznil, že je pro každého Čecha povinností učinit pro svobodu svého národa vše, co je v jeho silách. O dva dny později vyhlásil ve švýcarském tisku jménem českého národa válku Rakousko-Uhersku. Vrchní armádní velitelství rakousko-uherské armády vydalo 4. 8. 1915 za tato vystoupení na Masaryka zatykač pro velezradu a vyzvědačství proti válečné moci státu. Ve válce to neznamenalo nic jiného než trest smrti. 

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Už dnes je Čína téměř bezhotovostní. Platba kartou či mobilem znamená pro uživatele větší pohodlí.

Zajímavosti

První marsovské město Nüwa by mohlo vzniknout v oblasti v Tempe Mensa.

Vesmír

Pokud by bylo potřeba dokumentovat, že kosatky sebou umí pořádně hodit, tato fotka by rozhodně mohla posloužit jako výmluvný důkaz.

Příroda

Katharine a Spencer prožili na hollywoodské poměry opravdu klidný a solidní románek.

Historie
Revue

Pozemská atmosféra na snímku z paluby ISS

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907