Hranice v plamenech: Čarodějnické procesy ve Velkých Losinách a v Šumperku (1.)

13.02.2016 - Filip Pivoňka

Nejslavnějším případem perzekuce čarodějnic v českých zemích byly procesy, které se odehrály v letech 1678–1696


Reklama

O velikonocích roku 1678 se stará žebračka Marie Shuhová z Vernířovic vydala na velikonoční mši do kostela v nedalekém Sobotíně. Při obřadu přijímání hostie jí však nespolkla, ale potají vyplivla a schovala do modlitební knížky. Když se pokusila z kostela vytratit, dopadla jí na rameno ruka kostelníka Bittnera. Ten vyděšenou ženu odtáhl před faráře Matyáše Eusebia Schmitda, a „bezbožný čin“ knězi udal. Rozzuřený farář jej neprodleně oznámil panskému hejtmanovi Vinarskému, který spěchal s novinou ke své paní.

Rozpoutané peklo

Angelica Anna Sibyla, hraběnka z Galle spravovala velkolosinskou a vimperskou část žerotínského panství po svém zesnulém bratrovi Přemkovi III. do doby plnoletosti Přemkových synů Maxmiliána Františka a Jakuba Jáchyma. Zpráva o možné čarodějnici jí vyděsila a tak okamžitě poručila, aby byl zorganizován inkviziční tribunál, který měl případ vyšetřit. Zámecký hejtman začal hledat vhodného vyšetřovatele a dověděl se, že v Olomouci žije jistý advokát, jenž má ve vyšetřování čarodějnic více než čtyřicetiletou praxi. Oním veteránem čarodějnických honů byl stárnoucí, téměř pětašedesátiletý právník Jindřich František Boblig z Edelstadtu.

S povolením pražského apelačního soudu byl založen zvláštní inkviziční tribunál. Vedle předsedajícího Bobliga ho tvořilo pět vysokých žerotínských úředníků: zámecký hejtman Vinarský, rytmistr Kristián Mayer, purkrabí František Václav Vraný, správce hamrů Jan Richter a lesmistr Kryštof Seidler. Příšerné divadlo, jež mělo přivést na hranici téměř stovku lidí, mohlo začít. 

Po dobrém i po zlém

Marii Shuhové stačilo, aby jí kat ukázal v mučírně nástroje tortury. Ihned se pod ní podlomila kolena, až ji katovi pacholci – Jakubův bratr Bartoloměj a syn Hans – museli podepřít. V šoku všechno řekla. Krádež posvěcené hostie si u ní „objednala“ losinská porodní bába Dorota Groërová, která jí chtěla podat své nedojící krávě. Věřila totiž v její magické účinky. Po jejím zatčení a výslechu vyšlo najevo, že tak jednala na radu staré Doroty Davidové z Vernířovic. 

Pokračování: Hranice v plamenech: Čarodějnické procesy ve Velkých Losinách a v Šumperku (2.)

Boblig naléhal na hraběnku, aby povolila torturu. Když odmítla, vytáhl na ní svůj nejsilnější triumf: celé panství je prolezlé čarodějnictvím a odhalení celého spiknutí by mohlo vznést světlo do nevyjasněného úmrtí jejího bratra Přemka ze Žerotína. Angelica Anna z Galle svolila. Ačkoliv k zatýkání a prvním výslechům došlo na počátku roku 1679, tortura byla využívána až od května. Čekalo se na formální rozhodnutí pražského apelačního soudu. A stejně tak musel apelační soud potvrdit i rozsudky smrti, které byly nad ženami vyneseny. Proto se hranice pro jejich upálení začaly stavět až v červenci.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 6/2011

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.

Historie

Čolpon-Ata se nachází téměř uprostřed severního břehu jezera a nabízí úžasné výhledy i pěkné pláže.

Cestování
Věda

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Elektronické tetování se dvěma senzory

Věda

Lékaři kontrolují zdravotní stav dvou odvedenců, povinná služba vzbudila na ostrovech vlnu nevole

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907