Hvězdný kolotoč v chilském ráji astronomů

29.08.2015 - Martin Reichman


Reklama

Snímek, pořízený Alexandrem Santernem, zachycuje hvězdné kružnice okolo jižního nebeského pólu nad observatoří La Silla v Chile. Každá jednotlivá kruhová stopa zobrazuje jednu hvězdu, jejíž pohyb po obloze způsobený rotací Země byl zachycen díky dlouhé expoziční době.

Ráj astronomů

La Silla stojí na okraji chilské pouště Atacama v nadmořské výšce asi 2 400 metrů a nabízí vynikající pozorovací podmínky pro snímky s dlouhou expozicí, jako je právě tento. Mimochodem na La Sille bývá přes 300 jasných nocí za rok!

Na observatoři pracuje mnoho dalekohledů ESO a také národních přístrojů. Vlevo na nejvyšším vrcholku stojí dalekohled ESO, na kterém v současnosti pracuje přední světový hledač exoplanet: HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher). K dalším dalekohledům na La Sille, které jsou vidět na obrázku, patří NTT (New Technology Telescope), švýcarský dalekohled Leonharda Eulera, Schmidtův dalekohled ESO, dalekohled MPG/ESO se stříbrnou kopulí, dánský dalekohled a další dalekohled ESO. Se všemi těmito zařízeními je La Silla jednou z vědecky nejproduktivnějších pozemních observatoří na světě.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Flickr, ESO

  • Zdroj fotografií: Alexandre Santerne

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907