Io: Jupiterův měsíc plný sopek

03.06.2014


Reklama

Jupiterův měsíc Io oplývá mimořádně silnou vulkanickou aktivitou. Sopečné fontány plynů a prachu s vysokým obsahem oxidu uhličitého a síry mohou vytrysknout až do výšky téměř 500 km nad povrch měsíce. Sopečná činnost je neustále intenzivní a výrazně mění vzhled povrchu v širokém okolí sopek. Barevná pestrost měsíce Io je dána přítomností síry, která má různé odstíny v závislosti na teplotě.

Za existenci sopečné činnosti vděčí Io slapovému působení Jupitera a dalších velkých měsíců této obří planety. Podle astronomů se po jeho povrchu vzdouvají téměř 50 m vysoké vlny suchého přílivu. Teplota povrchu Io je −143 °C, avšak vylitá láva může naproti tomu dosahovat teploty kolem +1 400 °C. Slapové síly a s nimi spojené vnitřní tření produkují obrovské množství tepelné energie. Horniny se zahřívají, jejich objem se zvětšuje, postupně se mění jejich skupenství a v podobě lávy nebo obrovských dlouhotrvajících výronů směsi plynů a drobných částeček hmoty pronikají na povrch, případně unikají do blízkého kosmického prostoru. Nitro měsíce občas vzkypí a obsah tohoto „přetlakového hrnce“ vyrazí na povrch v podobě sopečných erupcí.

Ve zkratce

  • Vzdálenost od Jupitera: 421 700 km
  • Excentricita: 0,0041
  • Doba oběhu: 1,769 dne
  • Perioda rotace: 1,769 dne
  • Průměr: 3 643 km
  • Hmotnost: 0,015 hmotnosti Země
  • Průměrná hustota: 3,528 g/cm3
  • Úniková rychlost: 2,558 km/s
  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 12/2012

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907