Io: Jupiterův měsíc plný sopek

03.06.2014


Reklama

Jupiterův měsíc Io oplývá mimořádně silnou vulkanickou aktivitou. Sopečné fontány plynů a prachu s vysokým obsahem oxidu uhličitého a síry mohou vytrysknout až do výšky téměř 500 km nad povrch měsíce. Sopečná činnost je neustále intenzivní a výrazně mění vzhled povrchu v širokém okolí sopek. Barevná pestrost měsíce Io je dána přítomností síry, která má různé odstíny v závislosti na teplotě.

Za existenci sopečné činnosti vděčí Io slapovému působení Jupitera a dalších velkých měsíců této obří planety. Podle astronomů se po jeho povrchu vzdouvají téměř 50 m vysoké vlny suchého přílivu. Teplota povrchu Io je −143 °C, avšak vylitá láva může naproti tomu dosahovat teploty kolem +1 400 °C. Slapové síly a s nimi spojené vnitřní tření produkují obrovské množství tepelné energie. Horniny se zahřívají, jejich objem se zvětšuje, postupně se mění jejich skupenství a v podobě lávy nebo obrovských dlouhotrvajících výronů směsi plynů a drobných částeček hmoty pronikají na povrch, případně unikají do blízkého kosmického prostoru. Nitro měsíce občas vzkypí a obsah tohoto „přetlakového hrnce“ vyrazí na povrch v podobě sopečných erupcí.

Ve zkratce

  • Vzdálenost od Jupitera: 421 700 km
  • Excentricita: 0,0041
  • Doba oběhu: 1,769 dne
  • Perioda rotace: 1,769 dne
  • Průměr: 3 643 km
  • Hmotnost: 0,015 hmotnosti Země
  • Průměrná hustota: 3,528 g/cm3
  • Úniková rychlost: 2,558 km/s

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 12/2012

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Nový bombardér B-21 Raider je vybaven mimo jiné technologií stealth, která umožňuje unikat pozornosti radarů. (foto: Air Force, CC0)

Zajímavosti

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907