Přeceňované IQ? Jak se měří inteligence

31.05.2013 - Kateřina Droščínová

Celá staletí vědcům vrtá hlavou, proč jsou někteří lidé inteligencí obdařeni více a jiní méně. Z lidem vlastní touhy po „škatulkování“ se postupně zrodil systém měření IQ a z inteligence se stal fenomén, který vládne světu


Reklama

Zkoumání lidské inteligence je jedním z nejpřitažlivějších vědeckých témat. V důsledku snahy o porovnávání duševní výkonnosti vznikly inteligenční testy, z nichž nejstarší sestavil v roce 1905 francouzský psycholog Alfred Binet za účelem vyšetření duševně zaostalých dětí. Test nejprve nechal vyřešit vybranému vzorku lidí, jejich výsledky statisticky zpracoval a vytvořil tak stupnici pro měření tzv. mentálního věku.

Stovka jako průměr

Termín IQ se poprvé objevil v roce 1912, kdy německý psycholog William Stern definoval inteligenční kvocient jako poměr mentálního a fyzického věku a označil jej zkratkou IQ (z německého Intelligenz–Quotient). Stern také zavedl hodnotu 100 jako normu průměrné inteligence. Základ moderních IQ testů položil americký psycholog Lewis Terman, jehož upravený Binetův test se stal vzorem pro testy používané dodnes.

Původně tedy byly IQ testy určeny ke zjištění úrovně duševních schopností dětí s ohledem na jejich věk. Vývoj dítěte přiměřený jeho věku vyjadřovalo IQ ve výši 100. Pokud mělo dítě nadprůměrné schopnosti, tedy běžně odpovídající starším dětem, bylo i jeho IQ vyšší a naopak. IQ dospělých začal stejným způsobem měřit až v roce 1939 Lewis Terman, když pro srovnání výkonů jednotlivých osob použil průměrný výkon populace.

IQ jako škatulka

Zatímco na způsobu měření IQ se většina odborníků shodne – i když s upozorněním na možné nepřesnosti – snahy definovat samotnou inteligenci bývají doprovázeny bouřlivými rozpory. Jednotná definice dosud neexistuje, každý psycholog má obvykle své vlastní chápání inteligence. Za její základní projevy se většinou považuje správné hodnocení, chápání a usuzování. Často je navíc od abstraktní inteligence odlišována také inteligence praktická, tedy schopnost řešit problémy každodenního života, a inteligence sociální, týkající se dovedností jednat s lidmi a pohybovat se v prostředí.

Během desetiletí zkoumání se ukázalo, že inteligence má také svou vnitřní strukturu, která se postupně stala rovněž předmětem zkoumání. Například podle amerického psychologa Howarda Gardnera, jehož teorie je v této oblasti nejznámější, je inteligence rozdělena na sedm typů: verbální, matematicko-logickou, prostorovou, přírodní, hudební, pohybovou a personální. Testy IQ proto bývají zaměřeny i pouze na některou z těchto oblastí a odhalením schopností člověka pak mohou pomoci třeba při rozhodování o vhodném zaměření studia.

TIP: Zaplaví svět géniové? Co rozhoduje o naší inteligenci?

Měření inteligence už ale dávno není výsadou pouze psychologů; s testy IQ se dnes můžeme běžně setkat také u přijímacích zkoušek na vysoké školy nebo u pracovních pohovorů. Nezáleží přitom na vzdělání, výsledek pouze ukazuje schopnosti našeho mozku.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907