Jak často v naší Galaxii vybuchne supernova?

25.07.2020 - Michal Švanda

<p><strong>Krabí mlhovina</strong> je emisní mlhovina, která se nachází v souhvězdí Býka. Poprvé ji pozoroval <strong>John Bevis</strong> v roce 1731. Mlhovina je pozůstatkem supernovy <strong>SN 1054</strong>, kterou v roce 1054 pozorovali čínští a arabští astronomové. </p>

Krabí mlhovina je emisní mlhovina, která se nachází v souhvězdí Býka. Poprvé ji pozoroval John Bevis v roce 1731. Mlhovina je pozůstatkem supernovy SN 1054, kterou v roce 1054 pozorovali čínští a arabští astronomové. 


Reklama

Supernovy patří k nejspektakulárnějším jevům, jaké vesmír nabízí. Obrovská exploze, vedoucí často k naprosté destrukci hvězdy, dokáže krátkodobě přezářit i mnohé galaxie. Supernov ovšem existuje víc typů: počínaje výbuchem stálic v degenerovaném systému s přetokem hmoty přes srážku dvojice bílých trpaslíků v dvojitě degenerované dvojhvězdě až po gravitační kolaps velmi těžké osamocené hvězdy. K daným jevům však dochází relativně zřídka, v naší Galaxii v průměru jednou za sto let. 

Poslední taková exploze se zřejmě zažehla mezi lety 1890 až 1908 (respektive v tomto období byla exploze pozorovatelná ze Země), unikla ale sledování. Stejně tak nebyla pozorována supernova v Kasiopeji, která musela vybuchnout kolem roku 1680. Mezi pozorované jevy tohoto typu však rozhodně patří Keplerova supernova z roku 1604, Tychonova supernova z roku 1572 nebo úkaz sledovaný v roce 1181 Číňany a Japonci

TIP: Vysokorychlostní supernova odhalila první momenty umírání hvězdy

Další podobnou explozi v naší Galaxii nelze předpovědět, nicméně o kandidáty není nouze. Půjde o Antares, Betelgeuze, ρ Cassiopeiae či snad η Carinae? Nebo o jinou hvězdu? Astronomové odpověď neznají, ani ji znát nemohou. Nezbývá než se nechat překvapit a doufat, že k výbuchu nedojde příliš blízko. Kdyby explodovala hvězda bližší než 2 kpc (kiloparseky), mohlo by to mít na Zemi a její biosféru zhoubný vliv. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907