Jak dlouho trvá cesta na Mars? Kdo se tam dostal nejrychleji?

06.03.2014 - Petr Broža


Reklama

Cestu na Mars už neřeší jen velké kosmické agentury, ale také soukromé společnosti jako Inspiration Mars Foundation nebo Mars One. Oproti cestě na Měsíc, která trvá jen několik dní, je cesta na Mars podstatně delší. Například Inspiration Mars Foundation počítá s délkou mise, která zahrnuje jen oblet rudé planety, v délce pěti set dnů.

Jak je Mars daleko

Mars je totiž podstatně dál od Země než Měsíc a navíc se jeho vzdálenost neustále mění dle toho, jaká je aktuální pozice obou planet na oběžných drahách kolem Slunce. Mars je čtvrtou planetou Sluneční soustavy a nachází se tedy za drahou Země. Když je Zemi nejblíže, činí vzdálenost 54,6 milionů kilometrů. Tehdy se Země musí nacházet v afelu (nejdále od Slunce) a Mars v perihelu (nejblíže Slunci). Nejblíže zatím byly planety sobě v roce 2003 – 56 milionů kilometrů.

Naopak nejdále od sebe se planety nacházejí v době, kdy jsou na opačných stranách od Slunce. Tehdy je od sebe dělí 401 milionů kilometrů. Průměrná vzdálnost obou planet činí 225 milionů kilometrů. Nejrychlejší družice jakou jsme kdy vyrobili, New Horizon mířící k Plutu, letí rychlostí zhruba 58 tisíc km/h. Takovou rychlostí bychom se teoreticky k Marsu dostali při největším přiblížení za 39 dnů, při nejmenším přiblížení za 289 dnů a průměrně tedy za 162 dnů.

Složitější, než se zdá

Jenže to nic není tak jednoduché. Planety nezůstávají ve stejné vzdálenosti, ta se s časem mění – zatímco Země oběhne kolem Slunce jednou za rok, Mars za téměř dvakrát delší dobu – 689 dnů. Země tak Marsu neustále utíká. Když tedy chcete letět na Mars, nemůžete vystartovat v době, kdy je Mars nejblíže, ale několik měsíců předem – jinak byste Mars „netrefili“. Musíte vědět, kde bude Mars v době, kdy sonda dosáhne jeho oběžné dráhy, nikoliv kde se nachází teď.

Pro představu následuje seznam plavidel, která lidé k Marsu poslali, s délkou jejich letu:

  • Mariner 4, první sonda, která kolem Marsu proletěla (průlet 1964): 228 dnů
  • Mariner 6 (průlet 1969): 155 dnů
  • Mariner 7 (průlet 1969): 128 dnů
  • Mariner 9, první sonda na orbitě (1971): 168 dnů
  • Viking 1, první americké sonda, která přistála (1975): 304 dnů
  • Viking 2 (1975): 333 dnů
  • Mars Global Surveyor (1996): 308 dnů
  • Mars Pathfinder (1996): 212 dnů
  • Mars Odyssey (2001):  200 dnů
  • Mars Express Orbiter (2003): 201 dnů
  • Mars Reconnaissance Orbiter (2005): 210 dnů
  • Mars Science Laboratory/Curiosity (2011): 254 dnů

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Delfíni umí při náhlém vynoření usměrnit tvorbu bublinek dusíku tak, aby se jim nedostávaly do krevního oběhu a nekolovaly po těle. (foto: Unsplash, NOAA, CC0)

Příroda

Portrétová fotografie Emila Holuba s neodmyslitelnou tropickou přilbou. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Model blízkého planetárního systému TRAPPIST-1. (foto: NASA, R. Hurt, T. PyleCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Archeologové v Izraeli objevili 44 byzantských zlatých mincí a další cenné předměty. (foto: Israel Antiquities Authority, Dafna GazitCC BY 4.0)

Věda

Turecká obsluha kulometu s rakousko-uherským instruktorem. (foto: Jiří Ráčil, oldphoto.info -se souhlasem k publikování)

Válka

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907