Cestu na Mars už neřeší jen velké kosmické agentury, ale také soukromé společnosti jako Inspiration Mars Foundation nebo Mars One. Oproti cestě na Měsíc, která trvá jen několik dní, je cesta na Mars podstatně delší. Například Inspiration Mars Foundation počítá s délkou mise, která zahrnuje jen oblet rudé planety, v délce pěti set dnů.
Mars je totiž podstatně dál od Země než Měsíc a navíc se jeho vzdálenost neustále mění dle toho, jaká je aktuální pozice obou planet na oběžných drahách kolem Slunce. Mars je čtvrtou planetou Sluneční soustavy a nachází se tedy za drahou Země. Když je Zemi nejblíže, činí vzdálenost 54,6 milionů kilometrů. Tehdy se Země musí nacházet v afelu (nejdále od Slunce) a Mars v perihelu (nejblíže Slunci). Nejblíže zatím byly planety sobě v roce 2003 – 56 milionů kilometrů.
Naopak nejdále od sebe se planety nacházejí v době, kdy jsou na opačných stranách od Slunce. Tehdy je od sebe dělí 401 milionů kilometrů. Průměrná vzdálnost obou planet činí 225 milionů kilometrů. Nejrychlejší družice jakou jsme kdy vyrobili, New Horizon mířící k Plutu, letí rychlostí zhruba 58 tisíc km/h. Takovou rychlostí bychom se teoreticky k Marsu dostali při největším přiblížení za 39 dnů, při nejmenším přiblížení za 289 dnů a průměrně tedy za 162 dnů.
Jenže to nic není tak jednoduché. Planety nezůstávají ve stejné vzdálenosti, ta se s časem mění – zatímco Země oběhne kolem Slunce jednou za rok, Mars za téměř dvakrát delší dobu – 689 dnů. Země tak Marsu neustále utíká. Když tedy chcete letět na Mars, nemůžete vystartovat v době, kdy je Mars nejblíže, ale několik měsíců předem – jinak byste Mars „netrefili“. Musíte vědět, kde bude Mars v době, kdy sonda dosáhne jeho oběžné dráhy, nikoliv kde se nachází teď.
Pro představu následuje seznam plavidel, která lidé k Marsu poslali, s délkou jejich letu:
Space.com
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)
VesmírPozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew Tilk, CC0)
HistorieAlbrecht Dürer na terase svého domu, obraz od Williama Bella Scotta. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VálkaItalský voják vyzbrojený kulometem Breda, Jugoslávie 1941. (foto: Wikimedia Commons, Regio Esercito, CC BY-SA 4.0)