Jak dlouho trvá cesta na Mars? Kdo se tam dostal nejrychleji?

06.03.2014 - Petr Broža


Reklama

Cestu na Mars už neřeší jen velké kosmické agentury, ale také soukromé společnosti jako Inspiration Mars Foundation nebo Mars One. Oproti cestě na Měsíc, která trvá jen několik dní, je cesta na Mars podstatně delší. Například Inspiration Mars Foundation počítá s délkou mise, která zahrnuje jen oblet rudé planety, v délce pěti set dnů.

Jak je Mars daleko

Mars je totiž podstatně dál od Země než Měsíc a navíc se jeho vzdálenost neustále mění dle toho, jaká je aktuální pozice obou planet na oběžných drahách kolem Slunce. Mars je čtvrtou planetou Sluneční soustavy a nachází se tedy za drahou Země. Když je Zemi nejblíže, činí vzdálenost 54,6 milionů kilometrů. Tehdy se Země musí nacházet v afelu (nejdále od Slunce) a Mars v perihelu (nejblíže Slunci). Nejblíže zatím byly planety sobě v roce 2003 – 56 milionů kilometrů.

Naopak nejdále od sebe se planety nacházejí v době, kdy jsou na opačných stranách od Slunce. Tehdy je od sebe dělí 401 milionů kilometrů. Průměrná vzdálnost obou planet činí 225 milionů kilometrů. Nejrychlejší družice jakou jsme kdy vyrobili, New Horizon mířící k Plutu, letí rychlostí zhruba 58 tisíc km/h. Takovou rychlostí bychom se teoreticky k Marsu dostali při největším přiblížení za 39 dnů, při nejmenším přiblížení za 289 dnů a průměrně tedy za 162 dnů.

Složitější, než se zdá

Jenže to nic není tak jednoduché. Planety nezůstávají ve stejné vzdálenosti, ta se s časem mění – zatímco Země oběhne kolem Slunce jednou za rok, Mars za téměř dvakrát delší dobu – 689 dnů. Země tak Marsu neustále utíká. Když tedy chcete letět na Mars, nemůžete vystartovat v době, kdy je Mars nejblíže, ale několik měsíců předem – jinak byste Mars „netrefili“. Musíte vědět, kde bude Mars v době, kdy sonda dosáhne jeho oběžné dráhy, nikoliv kde se nachází teď.

Pro představu následuje seznam plavidel, která lidé k Marsu poslali, s délkou jejich letu:

  • Mariner 4, první sonda, která kolem Marsu proletěla (průlet 1964): 228 dnů
  • Mariner 6 (průlet 1969): 155 dnů
  • Mariner 7 (průlet 1969): 128 dnů
  • Mariner 9, první sonda na orbitě (1971): 168 dnů
  • Viking 1, první americké sonda, která přistála (1975): 304 dnů
  • Viking 2 (1975): 333 dnů
  • Mars Global Surveyor (1996): 308 dnů
  • Mars Pathfinder (1996): 212 dnů
  • Mars Odyssey (2001):  200 dnů
  • Mars Express Orbiter (2003): 201 dnů
  • Mars Reconnaissance Orbiter (2005): 210 dnů
  • Mars Science Laboratory/Curiosity (2011): 254 dnů

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907