Jak funguje bleskurychlý chemický prskomet brouků prskavců?

02.05.2015 - Stanislav Mihulka

Brouci prskavci mají k dispozici unikátní chemickou zbraň, kterou mohou vystřelit jedovaté chemické páry až 500 krát za sekundu


Reklama

Kdyby brouci měli smlouvu o nešíření chemických zbraní, tak by prskavci neustále čelili ekonomickým sankcím. Prskavci totiž mají neuvěřitelné chemické prskomety, kterými dovedou ze svého zadečku až 500 krát za sekundu vypálit prskance horkých par z chemikálií. S nimi dovedou zabíjet hmyz anebo odradit nepříjemné predátory. Doteď ale nebylo jasné, jak zbraň prskavců vlastně funguje.

Mechanismus prskání prskavců nedávno detailně prozkoumal Eric Arndt z MIT, který s kolegy použil tvrdé rentgenové záření z urychlovače částic a pořídil rentgenové snímky prskavců během odpalování jejich prskometu.

Výstřely chemikálií vznikají jako sled rychlých chemických reakcí ve specializovaných žlázách v zadečku prskavců, které mají dvě nádržky. V jedné z nich mají prskavci potřebné chemikálie – peroxid vodík a směs hydrochinonů. Brouci střílí chemikálie tak, že pootevřou záklopku mezi nádržkami, špetka chemikálií vteče do druhé nádržky s enzymy, které vyvolají jejich bouřlivou explozi. Tlak exploze zároveň uzavře záklopku a zamezí vstupu dalších chemikálií do druhé nádržky. Pozoruhodný systém prskavců by teď mohl inspirovat konstruktéry při vývoji mechanismů pro vstřikování paliva v motorech.

  • Zdroj textu:

    NewScientist, Science

  • Zdroj fotografií: Charles Hedgcock, Wendy Moore

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vražda knížete Václava, kterou v představách Matyáše Hutského spáchal o půlnoci sám Boleslav, iluminace z 2. poloviny 16. století.

Historie

Opečený ultrahorký neptun LTT 9779b je zřejmě zbytkem mnohem většího plynného obra.

Vesmír

Krmící se antilopa žirafí bývá častým terčem útoků lvů, gepardů, levhartů a šakalů.

Příroda
Zajímavosti

Spinosaurus aegyptiacus (přezdívaný Trnitý ještěr) žil na území dnešní severní Afriky v křídových obdobích před asi 112 až 94 miliony let.

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907