Iontový motor představuje velmi úspornou pohonnou jednotku používanou u kosmických sond. Stejně jako běžné raketové motory pracuje na principu akce a reakce, kdy se z trysky vysokou rychlostí vyvrhuje pracovní látka, což v důsledku zákona zachování hybnosti způsobuje pomalejší pohyb družice proti směru výtrysku.
Myšlenka iontového motoru je stará jako historie raket sama, zabývali se jí už Goddard nebo Ciolkovskij. Pracovní látku iontových motorů tvoří ionizovaná jádra těžkých prvků (nejčastěji argonu nebo par rtuti), která jsou elektrostatickým polem urychlována do výstupní trysky. Hlavní výhoda iontového motoru spočívá v tom, že nevyužívá chemické reakce, ale elektrickou energii, kterou lze získat například ze solárních článků nebo z radioizotopového generátoru. K dosažení stejné rychlosti tak motor spotřebuje podstatně méně pohonné látky.
Nevýhoda zmíněného pohonu tkví v relativně malé tahové síle – asi desetkrát menší než při použití klasických chemických motorů. Aby tedy iontový motor udělil sondě potřebné zrychlení, musí pracovat dlouho. Je proto vhodný zejména pro dlouhodobé meziplanetární mise. Iontový pohon využívá například sonda Dawn, která zkoumala planetku Vesta.
Tajemství vesmíru 1/2014
VálkaSoučasná podoba RMC v afghánských misích.
PřírodaKáně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).
ZajímavostiObrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.
VědaLedovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.
ZajímavostiČingischán byl vůči nepřátelům nemilosrdný. Ti, kteří se vzdali, však mohli očekávat shovívavost.
