Jak funguje iontový motor? Proč se využívá pro velké vzdálenosti?

22.11.2014 - Michal Švanda


Reklama

Iontový motor představuje velmi úspornou pohonnou jednotku používanou u kosmických sond. Stejně jako běžné raketové motory pracuje na principu akce a reakce, kdy se z trysky vysokou rychlostí vyvrhuje pracovní látka, což v důsledku zákona zachování hybnosti způsobuje pomalejší pohyb družice proti směru výtrysku.

Myšlenka iontového motoru je stará jako historie raket sama, zabývali se jí už Goddard nebo Ciolkovskij. Pracovní látku iontových motorů tvoří ionizovaná jádra těžkých prvků (nejčastěji argonu nebo par rtuti), která jsou elektrostatickým polem urychlována do výstupní trysky. Hlavní výhoda iontového motoru spočívá v tom, že nevyužívá chemické reakce, ale elektrickou energii, kterou lze získat například ze solárních článků nebo z radioizotopového generátoru. K dosažení stejné rychlosti tak motor spotřebuje podstatně méně pohonné látky.

Nevýhoda zmíněného pohonu tkví v relativně malé tahové síle – asi desetkrát menší než při použití klasických chemických motorů. Aby tedy iontový motor udělil sondě potřebné zrychlení, musí pracovat dlouho. Je proto vhodný zejména pro dlouhodobé meziplanetární mise. Iontový pohon využívá například sonda Dawn, která zkoumala planetku Vesta.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 1/2014

  • Zdroj fotografií:



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Když člověk přijde o jednu hemisféru, zbývající část mozku dokáže z velké části nahradit její funkci. Plasticita mozku je ale zřejmě závislá na věku. (foto: Shutterstock)

Věda

Ulicemi kráčí smrt

Día de Muertos | Mexiko

Mexický svátek Día de Muertos neboli „den mrtvých“ se slaví od večera 31. října do 2. listopadu. Odrážejí se v něm předkřesťanské tradice, mimo jiné aztécké rituály, a jeho smyslem je poukázat, že smrt tvoří zcela přirozenou součást života. Malování a masky ve tvaru lebek slouží k uctění zesnulých, jimž lidé také pokládají na hroby či domácí oltáře obětiny. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Skupiny malých roverů by mohly pronikat do jeskynních prostor na Měsíci a na další obtížně dostupná či nebezpečná místa. (foto: Lunar Zebro, TU Delft, CC0)

Vesmír
Válka

Po smrti Jana Šembery (1597) pánové z Boskovic vymřeli po meči. A komu připadly jejich překrásné zámky? Jan Šembera obě své dcery provdal za šlechtice z rodu Lichtenštejnů, kteří se tak mohli radovat z bohatého dědictví. (foto: Wikimedia Commons, DoronenkoCC BY-SA 4.0)

Historie

Úchvatná scenérie Velké Sněžné jámy. (foto: © Jan Vítek)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907