Jak funguje solární plachetnice? Jde o efektivní způsob pohonu?

14.06.2015 - Michal Švanda


Reklama

Princip plachtění znaly již starověké civilizace. Jak opakovaně ukázal Nor Thor Heyerdahl, naši předkové mohli na poměrně jednoduchých vorech s plachtami podnikat dokonce dálkové plavby po širém oceánu. 

Fyzikální princip spočívá v předávání momentu hybnosti. Částice proudícího vzduchu se intenzivně srážejí s plachtou a předávají jí tak hybnost, která odpovídá součinu jejich hmotnosti a rychlosti. Platí zákon zachování hybnosti, takže velké množství molekul vzduchu musí při kolizi svoji hybnost podstatně snížit, aby se plachta (potažmo loď) začala pohybovat stejným směrem, jakým původně vanul vítr. 

V kosmickém prostoru sice vane sluneční vítr, ale ten je energeticky nezajímavý, a navíc prostupuje pouze heliosféru. Vakuem se však prohánějí miliardy dalších částic – fotonů –, které jsou nositeli hybnosti, jež představuje funkci jejich vlnové délky. Postavíme-li tedy fotonům do cesty materiál, který je optimálně odrazí zpět, získá tento materiál jejich původní hybnost, a v případě ideálně odrazné vrstvy dokonce její dvojnásobek. A my jsme právě zkonstruovali sluneční plachetnici! 

Může však něco podobného fungovat v praxi? Na dlouhodobých misích zcela jistě ano. Sluneční svit sice poskytuje „malý tah“, ale působí po dlouhou dobu, a především nevyžaduje ani gram pohonných hmot. V každém případě jde o hudbu daleké budoucnosti, i když praktické pokusy se již uskutečňují – i ve vesmíru.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 11/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907