Reklama


Jak funguje solární plachetnice? Jde o efektivní způsob pohonu?

14.06.2015 - Michal Švanda


Reklama

Princip plachtění znaly již starověké civilizace. Jak opakovaně ukázal Nor Thor Heyerdahl, naši předkové mohli na poměrně jednoduchých vorech s plachtami podnikat dokonce dálkové plavby po širém oceánu. 

Fyzikální princip spočívá v předávání momentu hybnosti. Částice proudícího vzduchu se intenzivně srážejí s plachtou a předávají jí tak hybnost, která odpovídá součinu jejich hmotnosti a rychlosti. Platí zákon zachování hybnosti, takže velké množství molekul vzduchu musí při kolizi svoji hybnost podstatně snížit, aby se plachta (potažmo loď) začala pohybovat stejným směrem, jakým původně vanul vítr. 

V kosmickém prostoru sice vane sluneční vítr, ale ten je energeticky nezajímavý, a navíc prostupuje pouze heliosféru. Vakuem se však prohánějí miliardy dalších částic – fotonů –, které jsou nositeli hybnosti, jež představuje funkci jejich vlnové délky. Postavíme-li tedy fotonům do cesty materiál, který je optimálně odrazí zpět, získá tento materiál jejich původní hybnost, a v případě ideálně odrazné vrstvy dokonce její dvojnásobek. A my jsme právě zkonstruovali sluneční plachetnici! 

Může však něco podobného fungovat v praxi? Na dlouhodobých misích zcela jistě ano. Sluneční svit sice poskytuje „malý tah“, ale působí po dlouhou dobu, a především nevyžaduje ani gram pohonných hmot. V každém případě jde o hudbu daleké budoucnosti, i když praktické pokusy se již uskutečňují – i ve vesmíru.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 11/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

První osmanští vojáci se objevili před Vídní 21. září 1529. Hlavní osmanské vojsko dorazilo o pět dnů později.

Historie
Revue

Griffithova observatoř z ptačí perspektivy.

Zajímavosti

Hlavní příčinu rakoviny vaječníků dosud lékaři neznají, v časných stádiích nejsou téměř žádné příznaky a nádory tak často bývají odhaleny náhodně.

Věda

Magické graffiti v soutěsce Creswell Crags

Věda

Hyády. Nejjasnější oranžová hvězda je Aldebaran, který do hvězdokupy nepatří

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907