Jak funguje solární plachetnice? Jde o efektivní způsob pohonu?

14.06.2015 - Michal Švanda


Reklama

Princip plachtění znaly již starověké civilizace. Jak opakovaně ukázal Nor Thor Heyerdahl, naši předkové mohli na poměrně jednoduchých vorech s plachtami podnikat dokonce dálkové plavby po širém oceánu. 

Fyzikální princip spočívá v předávání momentu hybnosti. Částice proudícího vzduchu se intenzivně srážejí s plachtou a předávají jí tak hybnost, která odpovídá součinu jejich hmotnosti a rychlosti. Platí zákon zachování hybnosti, takže velké množství molekul vzduchu musí při kolizi svoji hybnost podstatně snížit, aby se plachta (potažmo loď) začala pohybovat stejným směrem, jakým původně vanul vítr. 

V kosmickém prostoru sice vane sluneční vítr, ale ten je energeticky nezajímavý, a navíc prostupuje pouze heliosféru. Vakuem se však prohánějí miliardy dalších částic – fotonů –, které jsou nositeli hybnosti, jež představuje funkci jejich vlnové délky. Postavíme-li tedy fotonům do cesty materiál, který je optimálně odrazí zpět, získá tento materiál jejich původní hybnost, a v případě ideálně odrazné vrstvy dokonce její dvojnásobek. A my jsme právě zkonstruovali sluneční plachetnici! 

Může však něco podobného fungovat v praxi? Na dlouhodobých misích zcela jistě ano. Sluneční svit sice poskytuje „malý tah“, ale působí po dlouhou dobu, a především nevyžaduje ani gram pohonných hmot. V každém případě jde o hudbu daleké budoucnosti, i když praktické pokusy se již uskutečňují – i ve vesmíru.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 11/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907