Jak je to se špatnou reputací vran? Neplení hnízda, jak se myslelo

29.01.2015 - Stanislav Mihulka

Vrány, havrani a straky sice občas ukradnou vajíčko, nejsou ale takovým postrachem cizích hnízd, za jaké jsme je považovali


Reklama

Jak je známo z pohádek a bajek, havranovití ptáci, tedy vrány, havrani a straky nemají právě nejlepší pověst. Říká se o nich, že kradou, zvěstují smrt, neštěstí, doprovázejí čaroděje či podobné neblahé profese a také, že kradou vejce. Ekologové s nimi počítají jako s vychytralými dravci, kteří decimují jiné druhy ptáků. Jak je to ale doopravdy?

Christine Maddenová z Univerzity v Kapském městě a její kolegové dali dohromady data ze 42 vědeckých studií, které se zabývaly soužitím mezi havranovitými ptáky a dalšími druhy ptáků. Zjistili, že vrány, havrani a straky nemají tak rádi vajíčka k snídani, jak se až doteď myslelo. V 81 procentech studií dospěli jejich autoři k závěru, že havranovití ptáci nemají na ostatní ptáky zřetelný vliv. Naopak, v 6 procentech případů byl vztah mezi havranovitými a ostatními ptáky oboustranně prospěšný.

Vědci také uspořádali několik experimentů, při nichž z prostředí odebírali havranovité ptáky. Vzhledem k tomu, jak těžké je přelstít vránu nebo havrana, tak to bylo nepochybně nesmírně náročné. Výsledkem bylo, že ostatním ptákům sice přežilo o něco více vajec a mláďat, k citelnému zvýšení jejich počtů to ale obvykle nevedlo. Maddenová a spol. dospěli k závěru, že havranovití ptáci mají na ostatní druhy ptáků výrazně menší vliv, než se čekalo. Ze samotných havranovitých ptáků jsou přitom pro vajíčka a mláďata daleko nejméně nebezpečné straky.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Ibis online, Plataforma SINC

  • Zdroj fotografií: Ian Kirk, Wikimedia Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Pláž v městečku Key West se nachází v těsné blízkosti vojenské základny.

Cestování

Král Hollywoodu prožil lásku, kterou ukončila až smrt.

Historie

Na objevu ORC se podílela soustava radioteleskopů ASKAP v Západní Austrálii.

Vesmír

Dlouhodobý pokus se samečky zebřiček pestrých (Taeniopygia guttata) ukázal, že ptáci se zpěvu nejen učí, ale do značné míry jej mají zakódovaný v genech.

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907