Srovnání: Jak je velká tříkilometrová kometa 67/Churyumov-Gerasimenko?

22.08.2014 - Martin Reichman

Lidská představivost je zrádná. Tříkilometrová kometa, kterou nyní zkoumá sonda Rosetta, vypadá vedle ostatních vesmírných objektů sice jako zrnko prachu, ve srovnání s pozemskými rozměry je to ale jiná káva.


Reklama

Průměrná rychlost lidské chůze je 5 kilometrů za hodinu. Kometu 67P Churyumov-Gerasimenko bychom tedy přešli z jednoho konce na druhý zhruba za necelou hodinku. Pokud si ji ale představíme ve 3D, navíc v pozemském prostředí, vypadá najednou trochu jinak – větší.

Zatímco sonda Rosetta a její průzkumný modul Philae odvedou svou práci bezpochyby bez vážnějších škod na povrchu komety, nedá se se očekávat, že by totéž platilo pro „návštěvu“ komety  67P Churyumov-Gerasimenko na naší planetě. Podle teoretických výpočtů by vesmírný objekt o rozměrech komety Churyumov-Gerasimenko měl před vstupem do naší atmosféry energii 4,41× 104 megatun TNT a vytvořil by kráter téměř 12 kilometrů široký a přes 600 metrů hluboký. Další externality podobné vesmírné srážky si můžete sami vypočítat třeba zde

Kometa 67P Churyumov-Gerasimenko se k návštěvě Země naštěstí nechystá, alespoň v dohledné době ne, bohužel totéž nelze říct o jiných kometách a dalších objektech cestujících vesmírem. A mimochodem, některé z nich jsou i větší, než Churyumov-Gerasimenko.

Reklama

  • Zdroj textu:

    purdue.edu

  • Zdroj fotografií: Michel @quark1972

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907