Na evolučním stromu nás dělí zhruba 500 tisíc let. Jak moc se ale vlastně lišíme od neandertálců?
Někdy před 400–500 000 let se cesty našich předků a neandertálců rozdělily. Docházelo sice ke křížení, díky němuž ve svých genech neseme část neandertálské DNA, ale jinak se druhy vyvíjely samostatně. Z nás se stali „páni tvorstva“ a neandertálci nakonec vyhynuli. Jakým genetickým změnám vděčíme za toto štěstí?
Je důležité si uvědomit, že evoluce je v podstatě slepá. Může se lehce stát, že se u některého jedince objeví výhodná mutace, ale už ji nestihne předat svým potomkům, protože jej sežere lev. A ani pokud by ho nesežral, není zajištěno její rozšíření. Například schopnost konzumovat mléko i v dospělém věku měla jen 20% šanci přejít do celé populace. A to je ještě mimořádně vysoké číslo. V běžných případech mluvíme spíše v řádech setin procent.
TIP: Pravda o evoluci: Všichni jsme Afričané
Trojice vědců pod vedením Mehmeta Somela proto uvažovala následovně: za 200 000 let od oddělení linie neandertálců do vzniku druhu Homo sapiens mohlo nastat zhruba 700 mutací, které jejich nositele nasměrovaly k intelektu moderního člověka. I kdyby je přírodní výběr silně upřednostňoval, z těchto sedmi set by se jich uchytilo v celé populaci jen asi 14. Geneticky však mezi neandertálci a námi skutečně existuje jen velmi málo odlišností. Mehmet proto došel k závěru, že veškerý rozdíl mezi rozumovými schopnostmi nás a neandertálců může mít na svědomí jen asi deset mutací.
100+1 zahraniční zajímavost
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)
ZajímavostiNa celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)
VálkaCísař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
HistorieMarie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)
PřírodaPelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)