Jak moc se lišíme od neandertálců?

Někdy před 400–500 000 let se cesty našich předků a neandertálců rozdělily. Docházelo sice ke křížení, díky němuž ve svých genech neseme část neandertálské DNA, ale jinak se druhy vyvíjely samostatně. Z nás se stali „páni tvorstva“ a neandertálci nakonec vyhynuli. Jakým genetickým změnám vděčíme za toto štěstí?

Je důležité si uvědomit, že evoluce je v podstatě slepá. Může se lehce stát, že se u některého jedince objeví výhodná mutace, ale už ji nestihne předat svým potomkům, protože jej sežere lev. A ani pokud by ho nesežral, není zajištěno její rozšíření. Například schopnost konzumovat mléko i v dospělém věku měla jen 20% šanci přejít do celé populace. A to je ještě mimořádně vysoké číslo. V běžných případech mluvíme spíše v řádech setin procent.

TIP: Pravda o evoluci: Všichni jsme Afričané

Trojice vědců pod vedením Mehmeta Somela proto uvažovala následovně: za 200 000 let od oddělení linie neandertálců do vzniku druhu Homo sapiens mohlo nastat zhruba 700 mutací, které jejich nositele nasměrovaly k intelektu moderního člověka. I kdyby je přírodní výběr silně upřednostňoval, z těchto sedmi set by se jich uchytilo v celé populaci jen asi 14. Geneticky však mezi neandertálci a námi skutečně existuje jen velmi málo odlišností. Mehmet proto došel k závěru, že veškerý rozdíl mezi rozumovými schopnostmi nás a neandertálců může mít na svědomí jen asi deset mutací.